Spolen stanovisko psychiatra Petra Stoickho apsycholoky Blanky Zapletalov me bt klem pro nvrh ve trestu, piem en hroz a doivot.

"Nezjistili jsme v minulosti ani souasnosti duevn poruchu, tedy psychzu," konstatoval hned v vodu Stoick. Protoe neobjevili psychzu, povauj odbornci jej rozpoznvac schopnosti v dob inu za zachoval, ovldac za mrn snen.

"Ped inem se u obalovan sely nepzniv okolnosti, kter vedly k rozen sebevrad. To je stav, kdy lovk bilancuje a rozhodne se, e se vm skoncuje a jak se k vezme s sebou i sv nejbli," dodal.

Pipomnl, e u v minulosti opakovan ena ped svmi problmy utkala. Sthovala se, mnila partnery, peruovala komunikaci snejblimi. A jej in, by to tak nemus vypadat, byl tak tkem. Z tohoto svta.

Na otzku soudce Stoick ekl, e se zd, e dti mla nejv v ebku hodnot. Pro je tedy zabjela? A pro nepestala po prvnm zabitm?

"Jej motivac nebylo dtem ublit. Jej situace se j mohla subjektivn jevit v tu chvli jako bezvchodn, i kdy objektivn se asi eit dala. Ale kdy u lovk zbilancuje a odhodl se k tomu inu, neskon a nezmn to dn situace."

Na svobod by nebyla nebezpen, pekvapil posudek

Oba znalci se shodli, e ppadn pobyt Romany Z. na svobod by nebyl nebezpen. Nehroz pmo, e by in opakovala. Soudce i sttn zstupkyni tm tvrzenm pekvapili a museli odpovdat na doplujc otzky.

Psycholoka Zapletalov pozdji pipustila, e stoprocentn nelze nikdy vylouit, e se znovu sejde tolik nepznivch okolnost. "Ale to nelze vylouit u nikoho," dodala s tm, e obalovan nem agresivn povahu.

Podle psychiatra je diagnzou porucha pizpsoben, to znamen patn reakce na nepzniv udlosti. To byla v ppad Romany Z. teba finann tse nebostrach, e ji bval partnei piprav o dti.

Navc j pibyla prce po porodu, mla veho nad hlavu, ale nebylo u n zjitno nic, emu se k laktan psychza.

Psycholoka pak doplnila, e to rozhodnut k inu mohlo odstartovat cokoli, teba konfliktn telefont sdruhem nebo pl dtte, malikost. N jako vraedn nstroj u vtiny dt pouila zejm proto, e je to nejjistj zpsob, jistj ne prky nebo plyn.

Zatmco vysvtlovn Stoickho obalovan poslouchala se sklonnou hlavou a nemla otzky, zcela odlin reagovala na vpov psycholoky.

Jednala lehkomysln a ztrtu pamti nem, mn psycholoka

Blanka Zapletalov nejprve pedestela, e vtestech inteligence a pamti ukzala zkouman ena bhem hospitalizace podprmrn vkony. Znalkyn si ale mysl, e v dobr psychick kondici by byla v norm.

"Z mho pohledu je jej osobnost pomrn jednoduch, snen vyzrl a adaptabiln, tedy he pizpsobiv. S tm souvis izpsob ivota, v nm se projevuje nekoncepnost, neplnovn budoucnosti, nestlost a improvizace. Mlo zvaovala perspektivy a jednala lehkomysln," uvedla psycholoka.

Vyjmenovala teba, e ena neuvedla v rodnm list otce prvnho syna, take nedostala vivn, nebo jet thotn odela do Francie. ila s partnerem, kter ji bil, ale pesto si s nm podila i druh, celkov ji tet dt. On navc vypovdl, e se k nmu loni chtla vrtit.

Dolo i na otzku, zda me mt Romana Z. tak rozshl vpadky pamti, jak tvrd. Podle psycholoky to ale mon nen, protoe by vpadky nesahaly tak daleko dozadu a navc by nemla selektivn vzpomnky na dvnou minulost. Krom toho pi prvnm vslechu policii ekla, e jsou j rodie blzc, ale psycholoce je zapela.

Psycholoka si tedy mysl, e obalovan ztrtu pamti pedstr. Jako dal dkaz pedkld to, e momentln pam - nco si dnes zapamatovat a za pr dn si vzpomenout - m dobrou. Takto napklad postupn "sypala z rukvu" data a poad narozen dt. Romana Z. ale tvrdila, e se to nauila trninkem pamti.

"Tvrdila, e o vem, co se stalo v irokm Dole, v jen ze spisu. Ale zrove v, e tam nikdo jin nebyl. Jednou se zmnila, e by o ppadu napsala knihu. Bu na zklad vzpomnek, jestli se dostav, nebo na zklad spisu, aby se to, co j, u nikdy nikomu nestalo," uvedla Zapletalov.

Obalovan pela do toku

Obalovan matka dt jej vpov sledovala s nevcnm vrazem, kroutila hlavou a asto si psala levou rukou poznmky. Otzky pak kladla zvenm osoujcm hlasem a odpovdi poslouchala s rukama obrann zkenma na prsou.

Ptala se teba, pro psycholoka tvrd, e je nepizpsobiv, kdy od partnera, kter j bil, utekla do azylku nebo plnovala podnikn. Na to psycholoka opila, pro si tedy s tyranem poizovala druh dt a podle svdka se chtla vrtit.

Romana Z. tak prohlsila, e j znalkyn vyhroovala, e ji stejn lidi ven nepust. Proti tomu se znalkyn drazn ohradila a oznaila to za elovou obhajobu tokem. "I takto veden obhajoba vyluuje psychickou chorobu." konstatovala na zvr Zapletalov.

Advokt Bohumil Budnsk po vslechu znalc ekl, e pod nem zodpovzenou zsadn otzku o rovni rozpoznvacch a ovldacch schopnost sv klientky vdob inu. Proto pod soudu nvrh na vypracovn reviznho posudku.