Jak se vbec pozn nadan dt?
Oficiln je dt oznaeno za mimodn nadan, kdy v komplexnm testu inteligence doshne nad hladinu 130 IQ. Pro nai praxi je to takov dt, kter alespo v nkterch slokch inteligence dosahuje nad hladinu mimodnho nadn. Nemus tedy bt mimodn nadan ve vem. Okol obvykle rozpozn nadan dt podle vjimench intelektovch vkon, schopnosti hlubokho a dlouhho soustedn a zjmu o podnty. Tyto dti jsou vtinou iv, maj excelentn smysl pro humor, jsou ambicizn a maj svj nzor.

Kolik takovch dt je?
Mimodn nadan jsou, podle definic, ti dti ze sta. Nadprmrn je kad dvanct dt ze sta a v kad tiscovce dt jsou dva gniov.

D se ci, kdy nejdve si mohou rodie vimnout, e je jejich dt mimodn nadan?
ivost, zjem a hloubavost, to jsou pln prvn projevy, kterch si rodie vimnou. Kad dt je trochu jin, ale vtinou se nadn projev malou potebou spnku, ivost a neklidem v situacch, kdy se mu dostv mlo podnt. Zkrtka kolem nadanho kojence musme pod skkat a krmit ho podnty.

Um nadan dtist a pst v pedkolnm vku?
V pedkolnm vku u poznme, jak se stav k objevovn svta, jak vydr soustedn u njak innosti, jak se vrh do novch vc. Mimodn nadan dti vtinou znaj psmena a trochu tou, ale tady je to velmi rzn. Znm dti na hranici geniality, kter v pedkolnm vku etly jen mlo, jejich inteligence se projevila naplno a ve kolnm vku. Velmi zle na tom, v jakm smru je dt nadan. Tch extrmn nadanch je velmi mlo a poznaj se hned. Sloitj to ale maj rodie, jejich dt je nadan jen na nco a je poteba ten talent najt a podpoit ho.

Od jakho vku k vm mohou dti pijt?
Spolehliv se d inteligence testovat od pti let vku.

Je mimodn nadn ddin?
Urit. asto se u ns nechaj testovat spolu s dttem i rodie, take tuto souvislost velmi dobe vidme. Vtinou je u mimodn nadanho dtte struktura nadn stejn nebo velmi podobn jako u jednoho z rodi. Zajmav tak je, e pokud mme sourozence, kte jsou si vkov velmi blzko, asto jsou jejich profily tm identick.

Kolik tchto nadanch dt je potom nadprmrn spnch i v budoucm ivot?
Podle vzkum je ve nadn jen jednm z faktor ivotnho spchu. Z m osobn zkuenosti existuje urit rove nadn, kter peduruje spch vc ne jin, a ta je v psmu vyho nadprmru. Velkou pekkou spchu tch mimodn nadanch je men schopnost udret zaclen. Kdy tyto dti poznte bl, plasticky vidte, v em je pot: zpracovvaj vechny podnty pli komplexn, jdou do hloubky, vkldaj se do kolu cel, neum relaxovat, a proto ztrcej perspektivu. Jsou extrmn zamen na spch, a kdy se dostav dl nespch, asto to vzdaj a upnou se na nco novho.

Nese s sebou mimodn nadn i obte, se ktermi se vtina "normlnch" dt nepotk?
Vysok nadn znamen v podstat zvenou citlivost intelektovou, ale i psychickou a fyzickou. Od toho se odvj ada dalch pot, kter mohou bt rzn. Vechno, co tyto dti provaj, berou velmi vn a maj tendenci lehce dospt k psychickm konfliktm, kter je mohou zatovat a brzdit jejich rozvoj. Relativn ast jsou psychosomatick pote, neurotick pote, depresivita, poruchy chovn a konflikty s autoritami.

Dleit je asi tak, jak si v...
Je vdycky dobr, kdy nadan dt v, e nen na svt samo svho druhu. Podporujc rodina a kola a kamardi, kte jsou na tom stejn, pedstavuj zklad jejich zdravho sebepojet.

Jak na tyto dti reaguje dtsk spolenost?
Obecn se d ct, e maj radji spolenost starch dt nebo dosplch. Nadan dti maj tendenci se pirozen prosazovat v kolektivu, ale samozejm se lpe ct mezi podobn zamenmi dtmi. Urit se nebudou ctit dobe tam, kde panuje sla msto rozumu, pkazy a hierarchie msto demokracie. Z takovho prosted odchzej hodn pokozen.

Mly by tyto dti navtvovat klasick koly, nebo spe volit variantu jakhosi komunitnho vzdlvn?
Toto je velmi citliv otzka, kter se dnes v esk spolenosti hodn e. Existuj dva proudy. Jeden upednostuje, aby dti s rznou rovn schopnost a s rznmi specifickmi potebami byly pospolu a dostvaly takovou pi, jak je pro n adekvtn. Takov model je nron pedevm pro pedagoga, kter pro uplatnn takovho pstupu potebuje urit zzem od koly a vzdlvacho systmu.

A ten druh?
Ten se tk tch rodi, kte nespolhaj na kolos sttnho kolstv a hledaj dal cesty, jak dt podpoit. Rodie investuj do vzdln svch dt, nkdy i na kor jinch materilnch poteb, a hledaj dal cesty pomoci, psychoterapii, poradenstv nebo soukromou kolu a mimokoln vzdlvn.

Jak by ideln k tmto dtem mli pistupovat uitel i rodie?
Lidsky. Zcela urit nebude fungovat autoritsk pstup. Nadan dt chce vedle dosplho existovat jako respektovan osobnost, kter se sm projevit, sm s nm navzat oteven a rovnocenn vztah a sm se s nm bezpen konfrontovat. A pokud mono, jet i nco zbavnho zat. Nadan dt si vak, na rozdl od vtiny ostatnch dt, sv poteby uvdomuje a um si o n ct. To me bt pro nkter dosplky ohroujc.

A co napklad dospvn tchto dt? Probh jejich puberta dramatitji?
Na jednu stranu ano, protoe se vtinou jedn o temperamentov i intelektuln siln jedince. Jejich emon provn je obvykle intenzivnj ne u ostatnch dt. Ale na druhou stranu maj velmi pevnou vazbu na rodie, take i kdy rebeluj, nikdy ve skutenosti nechtj rodim ublit nebo je ztratit.

Jak mte zkuenosti s rodii mimodn nadanch dt? Nepln si na nich sv vlastn neuskutenn ambice?
Vtina naich klient jsou rozumn rodie, relativn asto se setkvme srodii, kte se sami ct vyerpan a sna se pro sv dti najt cestu, kter by je citlivji a bezpenji vedla k spchu v ivot a spolenosti. Rodi by vak neml svmi oekvnmi a ambicemi okupovat psychick prostor, kter m mt dt pro sebe. Natst i tito rodie se pichz poradit, kdy poznaj, e se situace nevyvj dobe.

Je tedy petovn nejastj chybou, kterou rodie nadanch dt dlaj?
Netroufm si ci, jestli nejastj, ale mla jsem v poradn nkolik dt, kter skonily zcela peten a znien. Rodie nad nimi nakonec zlomili hl s tm, e nejsou vlastn ani chytr. V dsledku nadmrnch poadavk a peten toti tyto dti zaaly sv vkony rapidn zhorovat msto toho, aby se zlepovaly. Pestaly mt kontakt samy se sebou a pestaly mt pedevm radost z toho, co dlaly.

Co mete vbec v poradn rodim mimodn nadanch dt nabdnout?
Rodie zpravidla pichzej ve dvou ppadech: kdy chtj zjistit, na co je dt nadan a jak ho dl rozvjet, anebo kdy se objev problmy, napklad se kolnm prospchem, vrstevnky nebo pi rozvodu. Psycholog pomh rodim zorientovat se v tom, na co je dt nadan, jak jsou jeho pote nebo bariry, co je poteba pro jeho dal vvoj udlat. Pi testovn jsme schopni zjistit nejen strukturu nadn, ale napklad i vlastnosti pamti, pozornosti, styl jeho prce. Odhalme tak, kde m nevyuit potencil, kter by se pi sprvnm zachzen mohl zuitkovat. asto se pi testovn objev i psychick bloky a problmy, kter dt m. Pot dopodrobna rozkrvme to, co jsme pi testu vlastn zjistili a sname se zajistit dtti dostatenou podporu a dal rozvoj.