Forenzn psychologie se stv mezi lidmi postupn znmjm a oblbenjm pojmem. Nejde vak, jak by se mohlo zdt, jen o zkoumn mrtvol a msta inu. Pojme si tuto vdn disciplnu a jej vyuit v praxi vce pedstavit. Na otzky odpovdal forenzn psycholog z Ministerstva vnitra tpn Vymtal.

"Za vzrstajc oblibou forenzn psychologie stoj bezpochybn i ada seril z toho prosted, jakm je teba aktuln Tlo jako dkaz na stanici CBS Reality," vysvtluje.

Mete popsat vznik a vvoj forenzn psychologie?

Forenzn psychologie je aplikac psychologickch discipln do oblasti prva. Zahrnuje jak psychologii policejn, kriminalistickou, kriminologickou, tak i investigativn, soudn a vzeskou. Vyuv poznatky z psychologie osobnosti, psychopatologie, klinick a sociln psychologie, dle z prvnch discipln, kriminologie a sociologie.

Potky forenzn psychologie se datuj od konce 18. stolet. Jako vdeck obor se zaala rozvjet na pelomu 19. a 20 stolet a je spojena se jmnem Hanse Grosse, rakouskho kriminalisty a prvnka, kter vydal v roce 1905 knihu Kriminalpsychologie. U ns se tato disciplna systematicky rozvjela od 60. let 20. stolet. Vbec nejdel tradici ve forenzn psychologii m soudn znaleck expertza.

Jak pomh forenzn psychologie k objasnn ppad?

Oblast vyetovn trestnch in je spojena s profes policejnho psychologa, kter je v R zaazen v policii a vystupuje zde v roli konzultanta. Ten ze zornho hlu sv profese pomh nejen objasnit motivaci inu, urit vhodnou taktiku vslechu, vrohodnost vpovdi, ale tak analyzuje obsah vslechu a chovn vyslchanch osob, analyzuje adu materil, vyjaduje se k vyetovacm verzm, podl se na tvorb profilu neznmho pachatele apod. Pispv tak k nalezen dalch dkaz a uren vhodnho postupu v rmci operativn ptrac innosti policie.

Soudn znalec z oboru psychologie je jmenovn soudem nebo ministerstvem spravedlnosti a psob nezvisle. Jeho kolem je vyetit obvinnho, svdka i pokozenho, zpracovat znaleck posudek a zodpovdt vyetovatelem poloen otzky. Tyto otzky se tkaj nap. struktury osobnosti dotyn osoby, vztah s dalmi osobami, tendenc ke lhavosti i konfabulaci, obecn vrohodnosti, znmek duevn poruchy i choroby, povahy psychickho traumatu, rozpoznvacch a ovldacch schopnost, odhadu kriminln nebezpenosti. V nkterch ppadech znalec psycholog spolupracuje i se znalcem psychiatrem, v jeho kompetenci je uren ppadn psychiatrick diagnzy.

V jakch ppadech se policie i kriminlka obrac k forenznm psychologm s dost o pomoc?

V R vyuv kriminln policie bu vlastnch policejnch psycholog, kte pracuj uvnit policie, nebo se obrac se dost o zpracovn posudk na soudn znalce z oboru psychologie. V tto souvislosti mluvme o psychologii kriminalistick. Jedn se zejmna o fzi objasovn a vyetovn zvan nsiln trestn innosti, jako jsou vrady a pokusy o n, pohlavn zneuvn, znsilnn, situace poheovanch dt, domcho nsil apod.

Policejn psycholog v R poskytuje tak krizovou intervenci a podporu obtem trestnch in. Dle se jedn o ppady, kde m policista pochybnosti o vrohodnosti svdka i pokozenho, potebuje objasnit osobnost obvinnho nebo urit psychickou traumatizaci obti. V tchto ppadech se obrac na soudn znalce z oboru psychologie.

Jak vypad prce forenznho psychologa?

Forenzn psycholog pouv psychologick testy, explorativn rozhovory, pozorovn, analzu zznam a materil, postupy krizov intervence a prvn psychologick pomoci.

Kdy se jedn pro forenznho psychologa o tk ppad a kter byl ten nejt잚?

Mezi nejt잚 ppady pat ty, kde obt je dt, nebo ty, kde se dt stv pozstalm. Velice tk pro mne bylo sdlovn mrt na tdr den i prce s dtmi, jejich matka byla zavradna.

Co ve spad do prce forenznho psychologa?

Je to velmi rozmanit a zle na tom, ve kter oblasti psob. Ve jsem popsal prci policejnch psycholog, kte psob v oblasti kriminalistick psychologie a krizov intervence a soudnch znalc. Zmnna nebyla forenzn personln psychologie, kter se zabv vbrem a ppravou forenznho personlu a psychologickou podporou pslunk, vdeckovzkumn innost v oblasti kriminologick i investigativn psychologie (vzkum osobnosti pachatele, motivace a formy kriminlnho chovn, sociln patologickch jev, scn deliktu, vyetovacch postup a psychologie obti). Dal dleitou oblast je prce s odsouzenmi a jejich reintegrace do spolenosti po proputn.

Existuje statistika vyeench ppad versus nevyeench u ppad, kdy se do vyetovn vlo forenzn psycholog?

Pokud vm, takov statistiky neexistuj. O uitenosti aplikace psychologie do vyetovn trestn innosti vak svd ast vyuvn soudnch znalc polici i ptomnost psycholog v adch policie. V R je jich kole 60 a systm psychologick sluby u policie m u ns velmi dlouhou tradici.

Myslte, e by v minulosti bylo vce vyeench ppad, kdyby existovala forenzn psychologie?

Urit ano, ale spnost je tak vc rozvoje ady kriminalistickch discipln.

VOLN, red, Tom Vozb, 24.9.2013 11:37tisknipoli