Přijímačky budoucnosti by měly nahradit jednostranné oborové testy (ilustrační foto)Foto: Filip Jandourek
Najít mezi uchazeči o vysokoškolské studium ty správné a talentované studenty - to si dal za cíl tým odborníků z olomoucké katedry psychologie. Přijímačky budoucnosti by měly nahradit jednostranné oborové testy. Lépe odhalí ty nejlepší zájemce a rozpoznají u nich mimořádné schopnosti pro studium.
„Byly tam všeobecné studijní předpoklady a ústní pohovor, kde byly znalostí testy, pak se ptali na motivaci a podobně,“ vzpomíná na své přijímačky před třemi lety student olomoucké psychologie Ondřej Glázr.
Aby to dobře fungovalo i na jiných katedrách filozofické fakulty, o to se teď snaží tým psychologů. Běžný přijímací test se zakroužkováním té správné odpovědi totiž často neodhalí toho správného uchazeče.
Psychologové vymýšlejí přijímačky, které by našly talentované studenty. Reportáž o tom natočila redaktorka Blanka Mazalová
„To, co ten test ověřuje teď, je nějaké verbální, kritické, logicko-analytické myšlení, prostorovou představivost a něco, čemu říkáme všeobecný přehled - soubor historických a společenskovědních otázek,“ říká Lucie Viktorová.
„Tímhle způsobem je velmi těžké ověřovat motivaci pro obor, protože to, že je někdo motivovaný, ještě neznamená, že má báječnou paměť a dovede zodpovědět všechny otázky, byť i v oborovém testu, natož potom ze všeobecného přehledu. Co bychom chtěli dát jako jeden z podnětů – zauvažovat více o ústních pohovorech. Ideálnější způsob teď neznáme, jak ověřit motivaci,“ dodává.
Pohovor jako žádost o práci
Ne všechno jde objektivně testovat a tak se bude víc sázet na ústní pohovory a oborové testy, zvláště tam, kde je velký zájem uchazečů, říká vedoucí projektu Miroslav Charvát:
„Zkoumá specifické oborové otázky, svým způsobem i motivaci – jestli si něco člověk k oboru načetl a pak některé věci zjistíte až u rozhovoru."
"Doporučuji i druhé kolo, kde člověk může mluvit o tom, proč si obor vybral, můžete ho vidět vizuálně. Na pohovor si může přinést nějaké portfolio – seznam přečtené literatury, studijní práce, které dělal na střední škole, doklad o dobrovolné činnosti. Cokoli, co může pro obor dokladovat jeho motivaci. Stejně jako kdyby žádal o práci.“
Inspirace v zahraničí
Tým odborníků tak vymýšlí, jakým způsobem se ideálním přijímacím testům co nejvíce přiblížit, a přitom nepominout individualitu každého uchazeče. Inspiraci si berou i v zahraničí - například v Birminghamu. Tam si testují uchazeče už dostatečně dopředu:
„Uchazeči posílají dopisy, informace doplňují, půl roku s univerzitou komunikují. Nabízejí, co umějí, co dokázali, posílají své známky ze střední školy. Teď se dohaduje, jestli pro ně škola bude dobrá a jestli oni jsou dost dobří pro školu. Tomu procesu věnují trochu víc pozornosti nebo jinou pozornost než my,“ dodává Charvát.
Kromě toho, že odborníci v současnosti vymýšlí vlastní testy tak, aby byly férovější a lépe vybíraly uchazeče, navrhují i návrat k oborovému prozkoušení. Na katedře psychologie už tak uchazeči o vysokoškolské studium procházejí náročným sítem testů a pohovorů.