Marťany potkáte i na Zemi

Dobr komunikace je dleit jak pro cestu na Mars, tak pro spch v byznysu, k Radvan Bahbouh.

Radvan Bahbouh (41)

Vzdln:
Vystudoval matematickou statistiku a teorii pravdpodobnosti na MFF UK, psychologii na FF UK, arteterapii na Jihoesk univerzit a veobecn lkastv na 3. LF UK.

Karira:
Psycholog a matematik, zakladatel metody sociomapovn. Zaloil a vede spolenost QED Group, kter se zabv psychologickm poradenstvm, rozvojem a kouovnm tm a jednotlivc a sociomapovnm. Od roku 1995 pedn na katede psychologie FF UK metodologii psychologie, psychometrii a teorii psychodiagnostiky.

Soukrom:
Je enat, m tyi dti. Jezd na koni, hraje squash, m rd hudbu a dobr vno.

Cesta na Mars a zpt dopadla na vbornou. Posdka "rusk kosmick lodi" sice neopustila planetu Zemi, ale experiment Mars 500, pi kterm estice mu po dlouhch 520 dn simulovala ivot ve vesmrnm modulu, peila ve zdrav a bez konflikt.

Prv na to, aby se pobyt v extrmnch podmnkch uzavenho prostoru nezmnil v bitevn pole a nemusel bt pedasn ukonen, jako se to stalo u jinch pokus, dohleli experti esk firmy QED Group. Jej zakladatel Radvan Bahbouh je odbornkem na takzvan sociomapovn.

Metoda, s n piel u v roce 1993 jako prvn na svt, na trojrozmrnch modelech nzorn ukazuje, jak pesn vypadaj vzjemn vztahy ve skupin, jak spolu lid mluv i nemluv a kde hroz mon konflikty. Stejn dobe jako na posdku kosmickch lod se d metoda aplikovat i na jakkoli jin "pozemany". "Vechno to, co jsme testovali v rmci experimentu Mars 500, se d vyut v bnm ivot," k Radvan Bahbouh. Mezi klienty jeho spolenosti pat napklad EZ, Google, T-Mobile a Raiffeisenbank.

Letl byste na Mars, kdybyste ml tu monost?

Na Mars ne, ale mm dtskm snem, kterho jsem se zatm nevzdal, je let na Msc. Pod sleduji, kolik aktuln stoj kosmick vlet. Je to zatm mimo m monosti, ale odhaduji, e se cena jet za mho ivota sn natolik, e se na zemkouli z Msce podvm.

Projekt Mars 500 pomrn vrn odrel skuten prbh letu na Mars. Jak jste se k tomuto projektu dostali vy?

Rusk strana ns oslovila, protoe mme s podobnmi experimenty zkuenosti ji od zatku 90. let. Simulace letu sice neodpovdala fyzikln realit, ale testovala, zda posdka zvldne tak dlouhou dobu v izolaci efektivn komunikovat a koordinovat vechny koly. Zda zvldne stdn sek velk nudy a chvil, kdy se mus rozhodovat ve zlomcch vtein.

Podstatn bylo, e jsme u dve zjistili, e jsou lid schopni komunikaci sami dobe reflektovat, pokud jsou k tomu vyzvni. Dky tomu se d vysledovat dlouhodob trend, d se zachytit, e se nco mn jet ped tm, ne dojde k selhn. I pro partnersk souit plat, e konfliktu pedchz dlouhodob pokles komunikace, kter nemus bt ani vrazn. Je to stejn, jako kdy vm zaostvaj dopravn cesty mezi dvma i vce msty, vy je neopravujete, a kdy pijde zt, nastane dopravn zcpa.

CHCETE, ABY SPOLENOST DILI JEN SAM AUTIST?

Experimentu Mars 500 se astnili sam mui. Vypadalo by ve jinak, kdyby na palub byla i ena?

Urit ano. Rusov se ale rozhodli, e v jejich posdkch eny nebudou, protoe to situaci komplikuje. Osobn toho lituji, protoe je smyslupln v takto exponovanm tmu eny mt, ale nemla by bt jen jedna. eny maj toti obecn dobr vliv na tmovou komunikaci. Vezmte si, jak mezi sebou obvykle mluv skupiny mu v neptomnosti en - zanou mluvit zjednoduen a mn, jsou hrub, uzavraj se do sebe...

D se vechno to, co jste testovali v rmci experimentu Mars 500 vzthnout na normln ivot, vztahy v kolektivu, na pracoviti?

Jist, adu tchto analz dlme i ve veden firem. Zkladn problm vtiny tm je prv to, e v nich nejsou eny. Nebo tam maj jednu, aby se neeklo. To pak vede k velmi rivalitnmu prosted, k agresivit a nedostaten citlivosti k dopadm nkterch rozhodnut. Tak to prost je. Mui a eny jsou rozdln ve svch vahch, hodnotch, zamenosti. Jsou na to i nedvn studie, kter kaj, e autismus je v podstat extrmn formou muskho mozku.

Jak to myslte?

To, co je pro mue autista, je pro enu mu. Uspodn mozku z hlediska podlu krtkch a dlouhch asocianch drah je prost takov. Vezmte si pznaky. Autist jsou zameni na urit druh innosti, nevnmaj tolik, co se kolem nich dje, nevyjaduj emoce, krom obasnho zchvatu vzteku, maj schopnost systematizovat a dobe zachzet s sly, ve vyjadovn jsou vce logit ne psychologit... A to pece vytaj eny mum!

e nejsou vnmav vi potebm druhch, e pli nevyjaduj emoce, krom obasnch zchvat vzteku, e nepotebuj tolik komunikovat a na nkolik hodin se klidn pono do njak monotnn innosti... A ist musk skupiny tento typ mylen zvrazuj. Nepejeme si pece, aby byla spolenost zen autisticky. Pro dobr zen firmy je proto zapoteb vce en. Mme zkuenost, e tam, kde je pirozen vy zastoupen en, je komunikace lep.

V POLITICE JDE JEN O OSOBN PROSPCH

Sociomapovn me slouit i k plnovn marketingovch a komunikanch kampan. U se s tm na vs obrtily i politick strany? Przkumy byly a jsou u politik velmi populrn...

Mm tu zkuenost, i kdy se k n u nechci vracet. Pedpovdli jsme rozpad jedn strany. Msto krok vedoucch k zchran strany ovem nsledovaly kroky k zchran osobn kariry. To je asi problm vech politik. Kde pevauj osobn zjmy, nen dlouhodob synergie.

Rozumm tomu dobe, e nyn byste se politickm zakzkm u vyhbal?

Zle na tom, co by to bylo za politiky a za zmr. Ale zatm jsem se v tto oblasti nesetkal s nikm, komu by vce zleelo na tom, co dlat, ne na tom, co ci. lovk by pitom neml mluvit primrn v souladu s przkumy mnn, ale v souladu s hodnotami, kter ct.

Jak je budoucnost sociomapovn, d se vbec dl rozvjet?

Podle m je to obor, kter m ty nejlep objevy jet ped sebou. Sice plnujeme let na Mars, rozifrovali jsme genetick kd, v urychlovach studujeme mikrostice, ale nejsme moc schopni odhadnout, jak se lid zachovaj. Mlo si rozumme. Na to, jak jsme daleko s informanmi technologiemi spolu stle stejn patn komunikujeme. Mme sice k dispozici spoustu informac, ale jsme stran zraniteln ve svm rozhodovn. A nae emoce jsou stle stejn jako bvaly kdysi. To m fascinuje, a proto si myslm, e psychologie je obor budoucnosti.

asto se mluv o paradoxu rozpadu komunikace vlivem modernch komunikanch technologi...

m vce technologi, tm vt nebezpe, pokud nebudeme schopni odhadovat, co potebuj druz, a nebudeme mt respekt k mezilidskmu kontaktu. Tak zrychlovn ubr as provn. Jsme ze vech stran zahlcen, ale jsme vnitn deprivovan. Velmi asto nerozumme sami sob, nato abychom porozumli jinm. V kadm z ns dme i nco belskho a je lep se s tm seznmit, ne ped tm unikat. Jsme neuviteln chytlav na rzn nacionalistick, rasistick, demagogick ei. Lid se rozhoduj o tom, koho budou volit, na zklad povrchnch daj. Jsme manipulovateln. Tady vidm obrovsk prostor pro to, aby v tom psychologie udlala osvtu.

PEPNOUT NA AUTOPILOTA JE PLI SNADN

Vedle sociomapovn se vnujete i sebekouovn. V em spov?

Jde o to, jak rozvjet sm sebe. Kdy ns k tomu z vnjku nikdo nenut, nebo k tomu sami sebe nevyzvme, jsme schopn lta opakovat tut innost a nijak se v n nezlepovat. Spousta lid k, e talent je o potu investovanch hodin, ale to nen tak pln pravda. Je mnoho lid, kte nco dlaj ticet let, a pod stejn patn. Tajemstv, jak bhem msce pokroit dl ne v prbhu nkolika let, nen v investovanm ase, ale ve vlastn motivaci.

Nejde o to se nlepkovat paulnm hodnocenm, ale citlivji sledovat zkonitosti kolsn na vkonnosti a motivace. Lid pak zanou bt vmavj k tomu, co dlaj, sna se to dlat lpe. V ivot mme asto tendenci pepnout na autopilota - u umm dit, umm vst mtinky, umm pednet, mm partnersk vztah... Ale jen kdy nco dlte naplno, tak z toho mte radost.

Vy jdete pkladem, a pokud vm, chcete se kad rok nauit nco novho... Drte ten pln?

Drm. Letos jsem ml napklad pln, e chci zkusit dirigovat orchestr, to u jsem absolvoval a bylo to naprosto asn. Loni jsem si dokonil sommelirsk kvalifikan zkouky a kurs potpn. Pt rok chci zat s ltnm. Rd zkoum nov innosti, nov sporty, rd potkvm nov lidi...

ist prakticky - kde na to berete as? Mte spnou firmu, mte velkou rodinu, ute...

Na dleit vci si vdycky as najdeme. Sta se rozhodnout.

Pokraovn rozhovoru si mete pest v novm vydn tdenku Ekonom, kter vyel ve stedu 16. listopadu, nebo pod odkazem ne:

Marany potkte i na Zemi - tte ZDE