Americk psychoterapeut, nekonformn teolog a milovnk renesance Thomas Moore obohatil mj ivot ji mnoha knihami. V zplav psychologick literatury psob jeho dla bezmla jako zjeven. Moorv psychoterapeutick pstup je na hony vzdlen jakkoliv instrumentalizaci due, psychick ivot nen v jeho pojet redukovn na bezduchou dvojici „problm“ a „een“, nbr je pojednvn a rozvjen s citem pro hloubky a tajemstv ivota, pro krsu a posvtnost cel existence. Na cestch za nepolapitelnou zletnic du se nechv inspirovat pedevm renesannmi filosofy–mgy, jakmi byli Marsilio Ficino nebo Paracelsus. Prvn jmenovanmu je pak vnovno Moorovo ran dlo, u ns vydan teprve nedvno v nakladatelstv Malvern, kniha Planety v ns – astrologick psychologie Marsilia Ficina.
Ve svm pstupu k astrologii se Moore pokou vyhnout dvma krajnostem: na jedn stran such vdeck racionalit, kter chpe astrologii jako povren tmstv, a na stran druh jejmu doslovnmu chpn, s nm se setkvme na souasn rdoby esotern konzumn scn. Astrologie je pro Moora disciplnou oduevnlosti, nstrojem, jak o dui peovat a spojovat ji s kosmickm ivotem. Moore se v nvaznosti na renesanci pt: „Neodpovd lidem kosmos, ponkud nepesn eeno zalidnn dmony a bostvy vce ne svt objektivn a neiv? Je zvltn, e doba, kterou nazvme renesanc, tedy obdob oceovan pro svj humanismus, byla zrove obdobm znovuzrozen klasickch bostev. Lid a bohov pat k sob.“ Podle Moora podstata astrologie spov v nepopirateln moci, kterou m hvzdn obloha na nae nlady a emoce. Doporuuje, abychom astrologickou citlivost pstovali dkladnj pozornost vi obloze a hvzdm, abychom studovali jejich uspodn, vnmali denn a non cykly, ppadn se pokusili sv pozorovn vtlit do vlastnho pbhu. Vtky teolog, hmajcch proti astrologii kvli fatalismu, nechvaj Moora chladnm. K astrologii doporuuje pistupovat okouzlen a nikoliv doslovn. toky vdc proti astrologii pak chpe jako toky proti samotn imaginaci. Imaginace je ostatn ve vech jeho knihch klem k oduevnl existenci.
Moorovm hlavnm prvodcem po tajch non hvzdn oblohy a jejho vlivu na lidskou dui je tedy Marsilio Ficino (1433-1499). Florentsk mg, novoplatnsk filosof a katolick knz, jeho zsluhou mme do latiny peloeno Platnovo dlo i soubor hermetickch traktt znmch pod nzvem Corpus Hermeticum. Ficinova astrologie, kter tvo zklad jeho magie a opr se o jeho poetickou novoplatonskou teologii, je Moorovi blzk pro jej neodmyslitelnou vazbu na lidskou dui a imaginaci.
Co Moore pod vlivem Ficina v tajch „zvetnku“ nachz? „Astrologick obraznost krom toho, e v lovku vytv pocit spojen s vnjm svtem, kter je spe uvnit ne vn, tak vznamnm zpsobem utv obrazn uvdomovn vlastn jedinenosti. Napklad nativn horoskop definuje identitu jako obrazy, kter sahaj daleko mimo oblast ega, ale zdrazuje i jedinen prostor a as lidskho zrozen. Ficino doporuoval zat psychick zkoumn uvdomnm si vlastnho daimna i osudu.“ Moore chpe pod vlivem Ficina planety v astrologickm pojet jako hlubok vzorce a pohyby due, a z toho dvodu se mu zamlouv Ficinova (a nejen jeho) hermetick idea, e urit hmotn pedmty ve svt odpovdaj planetm. Tak se z hmotnho svta stv svho druhu projekn pltno, kter umouje stahovat „nebesk vlivy“, neboli obklopovat se uritmi substancemi, kter tyto vlivy zachycuj, co me podle Ficinovy a Moorovy okouzlen psychoterapie napomhat rozvoji uritch sil a pohyb due.
Obrazy zvetnku a sedmi tradinch planet nemusme brt doslovn, ale vnmat je jako poetick obrazy znzorujc fundamentln sklony psych. Vc ne cokoli jinho nm astrologie nabz monost, jak t imaginativn v souladu s prodou. Ve svm pozdjm dle Nvrat k okouzlen se Moore jet dslednji piblil pvodnm astrologickm idem a vytkl si za cl udret astrologii na hranici okultnch vd a modern psychologie, ani by jeden z pstup dominoval. K renesannmu pojet astrologie (ale v posledku nejen j) Moore dodv: „Podle mne bylo nejvtm pnosem renesance pijet kosmu jako zkladnho prvku v naem pojet lidskho ivota. Ficino, bsnici a mgov tto doby dokzali znovu spojit produ a kulturu a tbit neutuchajc souhru mezi lidskm konnm a prodnmi jevy.“
Moorova kniha o Ficinov astrologii je oduevnlm vodem k takto pojat kosmick citlivosti.
Planety v ns – astrologick psychologie Marsilia Ficina, nakl. Malvern, 2011
Adam Borzi, (nar. 1978), bsnk, len skupiny Fantasa. Spolu s Petrem ehkem a Kamilem Boukou vydal knihu Fantasa (Dauphin 2008). Vystudoval teologii pi ETF-TKT UK. Bsn, odborn a publicistick texty publikoval nap. v Tvaru, Rev Mtink, Revue Vlak, A tempo revue, Kesansk revue, Dingiru, Denku Referendum, MF Dnes, Ateliru. Byl zaazen do antologie Nejlep esk bsn 2010. Na podzim 2011 mu vyjde sbrka bsn Rozevrn! v nakladatelstv Dauphin. ije v Praze.