Meziválečný maturant byl vzdělanější nežli dnešní magistr psychologie turistiky z Vlachova BřezíBARŠA: Podle mne má vzdělání – a humanitní obzvláště – přece také účel v sobě samém: v tom, že kultivuje myšlení a pomáhá lidem více rozumět sobě a světu, v němž žijí. Z tohoto hlediska má titul z humanitního oboru smysl i tehdy, když jeho nositel není schopen v diplomce přinést nějakou novou myšlenku a když zbytek života stráví v byznysu. Diplomky bych určitě nerušil, a to právě z toho důvodu, že u většiny studentů je to poprvé a naposled, kdy jsou donuceni logicky koherentně zpracovat nějaké téma na 60-80 stranách. Schopnosti, které si při tom procvičí, se jim zcela jistě budou hodit, ať již budou dělat cokoliv.

KOMÁREK: Je rozhodně pravda, že meziválečný maturant byl vzdělanější nežli dnešní magistr řekněme psychologie turistiky z Univerzity regionálních studií ve Vlachově Březí. Není vlastně zavedení školného čímsi jako poplatkem za pobyt v denním stacionáři? Je mi líto studentů, kteří jsou nadaní, mají elán, vědí, co chtějí, a budou muset platit taky. Nevznikne tím vůbec dojem, že na to, co si studenti zaplatili, také automaticky „mají nárok“? Jak by asi zareagovali u pekaře, kdyby peníze vzal, ale rohlíky vydat odmítl? Byl-li zlým snem pedagoga minulosti mladý člověk, který kopal na poli, ač mohl být špičkovým vysokoškolákem, je zlým snem toho dnešního mladík či mladice, kteří jdou k promoci, ale měli by se věnovat spíše kultivaci řepy.

PŘIBÁŇ: Masová univerzitní výuka nutně vede k přesunům intelektuálních a vědeckých elit do exkluzivních institucí, které mohou nabídnout exkluzivní kvalitu vzdělání. Nezapomínejme, že vzdělanost je sice nezbytný předpoklad fungování demokratické společnosti, ale vzdělání nebo věda samotné jsou oblasti, ve kterých se uplatňuje výjimečný a individuální talent, a ne princip rovnosti. Je proto třeba usilovat o vytvoření modelu, který výjimečným talentům otevře cestu do výjimečných institucí.