Lidsk rozhodovn je zeno dvma zkladnmi faktory: bolest a rozko. Bolesti se vyhbme, rozko vyhledvme. Plat to nejen pro bolesti a rozkoe tlesn, nbr i duevn (znechucen a poitek), emon (strast a radost), pedvdav (strach a nadje) nebo ekonomick (chudoba a blahobyt). Mezi tmito protiply je cel kla mezistup, kter si pi rozhodovn nkdy mentln uvdomujeme, nkdy ne. Uvdomujeme si je astji pi rozhodovn rozvnm a promylenm, neuvdomujeme pi rozhodovn intuitivnm nebo zbrklm. Stupe bolesti nebo rozkoe pi rozhodovn a jeho vsledku se d mit a tmto menm se d jednak nae rozhodovn ovlivnit, jednak pedvdat, jak a za jakch okolnost bude nkdo jin s jakou statistikou pravdpodobnosti rozhodovat a jednat. Psychologickm mtkem stupn bolesti nebo rozkoe me bt intelektuln metoda zvan "hedonimetr". Jakmile je psychologie miteln, m anci stt se po stolet vcemn spekulativnch metod matematicky exaktn vdou.
O to se svou celoivotn prac pokou izraelsk psycholog Daniel Kahneman a za to tak dostal Nobelovu cenu. Ne za psychologii (na tu Nobel zapomnl), nbr za ekonomii. Stav ekonomie, prbh ekonomickch udlost a jejich vsledky jsou do velk mry (ne-li zcela) urovny lidskm rozhodovnm. Z tohoto poznn Kahneman vytv psychologii specificky ekonomickou, i na ekonomii pouitelnou, kter k "behavioral economics" ili ekonomie souvisejc s lidskm chovnm, na nm zvisl a jm ovlivniteln. Vychz z premisy, e mitelnost rozhodovn se me promtnout do mitelnosti a tud i pedvdatelnosti ekonomickch kon a udlost. Objevy a zvry z tto premisy odvozen popisuje s krkolomn komplexn detailnost na 450 strnkch sv knihy Thinking, Fast and Slow, v n rozeznv mezi dvma typy rozhodovn: rychlm a pomalm. Stejnm tmatem knihy je jejich odlin pouitelnost na odlin situace a z n odvozen odlin metody rozhodovn a jednn.
Kahneman svou profesionln drhu psychologa zaal v izraelsk armd, kde jako erstv promovan rekrut vypracoval metody zjiovn, na jak typ vojensk sluby se ten i onen rekrut nejlp hod, i zda m kvality velitelsk, taktick, strategick, technick, zpravodajsk, logistick, servisn a podobn. Zkladn principy jeho metod pouv izraelsk armda dodnes, co by mohlo vysvtlovat jej povstnou efektivnost a tak mnostv technologickch vynlez, kter v n vznikaj. Po pesunu do USA se Kahneman vnoval sledovn investinch rozhodovn, pi nich ke svmu nesmrnmu pobaven zjistil, e takzvan finann experti nevd o nic vc ne finann analfabeti. A e cel obor finannho poradenstv a maklstv zstane v podstat ejdstvm, dokud budou makli, agenti a poradci placeni za svoje "odborn rady" pauln, ili bez vlastn finann odpovdnosti, ani by se podleli na ztrtch svm poradenstvm zpsobench.
K jasnjmu chpn odlinch typ rozhodovn si Kahneman vytvoil dv fiktivn psychologick postavy, kterm k Systm 1 a Systm 2. Ty spolu nkdy spolupracuj, nkdy jsou v konfliktu. Systm 1 mysl rychle a bez nmahy, Systm 2 pomalu a pracn. Systm 1 bez nmahy vytv vjemy a pocity, kter jsou pak hlavnm zdrojem vry a promylen volby Systmu 2. Systm 1 je vsledek evoluce a jeho kolem je "prbn posuzovat hlavn problmy, kter organismus mus eit k peit". Vypstoval si napklad schopnost okamit odhadovat nebezpe. Ale nedoke komplexnji uvaovat, hodnotit a spolehliv jednat. Automatick provoz Systmu vytv vzorky idej, ale teprve Systm 2, kter vsledky Systmu 1 monitoruje, ovuje a koriguje, me vytvoit poad konkrtnch krok jednn. M-li na to as. ivot je samozejm pln situac, kdy ten as k dispozici nen a mus se jednat rychle, bez asu na rozmylenou. Tam mus stait Systm 1, kter mus jednat okamit a bez sebemench pochyb.
Jako jeden z dramatickch ppad Systmu 1 uvd znm intuitivn rozhodnut newyorskho velitele hasi, kter nadil sv et okamit opustit v hoc budov mstnost pr vtein pedtm, ne se j zhroutila podlaha. Domnval se, e jednal intuitivn, ani vdl pro. Kdy vak byl otzkami donucen pemlet, co konkrtn ho pimlo rozkaz vydat, vzpomnl si, e ml "neobvykle hork ui". Kdy sledoval dl zptn svoje bleskurychl "intuitivn" rozhodnut, uvdomil si, e r u pro nj znamenal, e por nebyl v on mstnosti, nbr pod n a zanal propalovat podlahu. Proto na jeho ui slal vt r. Na otzku, jak jeho intuice mohla vdt, e zven r pochzel ze spodn mstnosti, si uvdomil si, e to u to nkdy zail.
Z toho a ady podobnch studovanch pbh Kahneman odvozuje objev, e emu kme rychl intuice, je pravdpodobn, nebo z velk sti, vsledek naich dosavadnch zkuenost a pamti. Jejich souhrn nazv "experience utilities" ili "pouitelnosti z pamti". Z tch si pak vytvme "decision utilities" ili "pouitelnosti k rozhodovn". Systm 1 tedy rozhoduje na zklad okamit dostupnch informac. To Kahneman nazv zkratkou WYSIATI ("what you see is all there is" ili co vidte, je vechno, co je). Z tch si Systm 1 vytvo perfektn a koherentn pbh, kter dv jasn logick smysl, odstrauje veker pochybnosti a dochz mechanicky k jednoduchm zvrm. Nedostatkem tohoto systmu je, e neme zalenit informace, kter k dispozici nem.
Proto Kahnemanm varuje ped zbrklm a v dsledku nezodpovdnm jednnm na zklad WYSIATI a rad zapojit do prce Systm 2, pomal a rozvn. Ten je vak od prody ln a mus se na nj nkdy vzt rkoska. Jeho prvnm kolem je zjiovat, co jet potebujeme vdt. A pak chybjc informace vyhledvat. Teprve po jejich zskn, zven a srovnn s pvodnm rozhodnutm meme vydat odpovdnj rozhodnut. I tomu vak mohou chybt dal informace, take je nesm pokldat za trval a konen a bt pipraveni je pizpsobit pozdjm informacm. Ale Systm 2 nkdy z lenosti racionalizuje a schvaluje rozhodnut Systmu 1, msto aby je bral v potaz, pochyboval o nich a konfrontoval je s novmi informacemi.
Zkladn poznatek dvou systm mylen a rozhodovn pak Kahneman detailn rozvj do pelivmi reeremi sestavovanch faktor rozhodovn, jako jsou: Stupn pravdpodobnost propotatelnch ze statistik. Algoritmick zapotvn asu potebnho na spolehliv rozhodovn. Chyb Systmu 1, jako jsou "bias" (skreslen informac) nebo "heuris" (nekritick radost z objevu, z eckho slova eurka). "Halo effect" ("svatozov" efekt), v nm si na zklad prvnch pznivch vjem vytvme zkreslen pozitivn nebo optimistick obraz, kter nm znemon vnmat nsledn negativa osob nebo situac. Rozlien iracionlnch a racionlnch soud a rozhodnut. Poteba chrnit se ped nsledky chybnho rozhodovn. vah, zda je i nen kolem sttu chrnit ped takovmi nsledky sv obany, jak a na zklad jak ablony. Nznak, podle nich meme poznat, kdy jsme v "minovm poli" Systmu 1 a musme mylen zpomalit, aby ns Sytm 2 z nebezpe vythl. Nebo naopak, kdy nm Systm 2 racionalizuje a obhajuje chyby Systmu 1.
Jak na zklad tchto poznatk na sob pomhat druhm, zvl proto, e "je mnohem snadnj identifikovat minov pole, kdy pozorujete jin, jak do nho bloud, ne kdy do nho bloudte sami". A jak pijmat varovn od druhch, kte ns vid, jak do nho vstupujeme.
Pevzato z www.ceskapozice.cz