Stereotypy a předsudky: dá se jich zbavit?

Pou se sedmdest lta minulho stolet a v anglickm Bristolu se pod univerzitn dchnek. Hvzdu tehdejho ronku student psychologie si k sob vol jeden z nejvenjch profesor a pt se j na zdnliv banln dotaz: “Opravdu se jmenujete Huston, a ne Hustein?” Tm profesorem je Henri Tajfel, jeden z prkopnk sociln psychologie a teorie vztah mezi socilnmi skupinami. Pro mu tak lo o pjmen danho studenta? Protoe Tajfel by byl peci jen o nco radji, kdyby jeho oblbenec byl, tak jako on sm, idovskho pvodu.


Tomuto pitom rozuml nejlpe Tajfel sm. Pot, co byl jako vojk ve francouzsk armd zajat nacisty, byl postaven ped dleit rozhodnut. Piznat anebo nepiznat svj pvod? Pokud by ho nepiznal, mohl by bt zachrnn na krtkou dobu, ale kdyby se Nmci pozdji dozvdli, e je id, byl by jist popraven.

Pokud by ho piznal, nebylo vbec jist, jestli ho rovnou nepolou do jednoho z vyhlazovacch tbor. Tajfel se rozhodl svj pvod piznat, a nejspe si tm zachrnil ivot. Zstal mu nadle status vlenho zajatce, s nm pekal vlku.

Po tto zkuenosti se tehdy jet mlad chemik rozhodl jt studovat psychologii. Chtl porozumt tomu, co se za vlky dlo. Chtl popsat a vysvtlit, v jakch situacch a pro se lid mohou chovat nelidsky. Pro jen tm, e byl id, byl automaticky zaazen do ji pedem dan kategorie.

Jsi jeden z ns?

Prv podobn dotazy vedly Tajfela k vyvinut teorie sociln identity, dodnes jedn z nejznmjch teori o tom, odkud se v naich myslch berou pedsudky.

Tajfel se spolen s kolegy na zatku sedmdestch let rozhodl udlat prlomov experiment. Td mladch chlapc ukzal obrazy dvou modernch umlc – Paula Klee a Wassila Kandiskeho. Podal je, aby urili, kterho z umlc preferuj, a to byl zdnliv konec experimentu.

Pro Tajfela vak ta nejdleitj st teprve zaala. Chlapcm bylo pot eeno, e za svou ast budou finann odmnni. Dostali sumu penz a mli ji perozdlit spolukm. Kad byl oznaen pouze slem a jedin informace, kterou ci dostali, byla preference toho i onoho male. Pesn podle pedpoklad rozdali chlapci vce penz tm, kte upednostnili toho “jejich” male. Ti, kte s nimi nesouhlasili, byli hluboce finann podhodnoceni.

Na zklad tohoto experimentu Tajfel usoudil, e sta velice mlo, abychom si utvoili tzv. “sociln identitu”, tedy pocit, e patme k njak skupin, a ta ns jakmsi zpsobem formuje. Tvrdil tak, e lid maj pirozenou potebu se ctit dobe, a tak upednostuj skupinu, ke kter pat. Protoe m silnj a lep jejich skupina je, tm vt sebevdom maj jej lenov.

Takovto rozdlovn pak vede k automatizmm a stereotypm. Protoe spe ne individuln vlastnosti lovka ns zajm, ke kter skupin pat. To, zda je mu i ena, nebo jak je rasy, vidme vtinou na prvn pohled, a tak jsou tyto vlastnosti o to silnj ve formovn pedsudk. Ty pak jsou asto negativn, protoe se chceme ctit oproti “t druh” skupin dobe.

Cel tento proces je, podle Tajfela, do velk mry automatick, a tak ho lze patn kontrolovat. Tm se i sten vysvtluje, pro se dokeme k nkterm lidem chovat vstcn a k jinm pmo odpudiv bez zjevnch dvod. Dv nm to smysl v rmci na “sociln identity”, ctme se pak silnj a sebevdomj. Pitom lenov jinch socilnch skupin pro ns nejsou jedinci s individulnmi vlastnostmi, ale spe jen obecnmi reprezentanty na “konkurence”.

Myslm, tedy katulkuji

Formovn stereotyp jakoto automatickch zobecnn me bt vysvtleno i ze sociln-kognitivnho hlediska. To se zabv pedevm tm, jak n mozek zpracovv informace o ostatnch lidech, a jak o nich pemlme.

Podle tohoto pstupu existuj dva hlavn dvody, pro si ostatn tak rychle “katulkujeme”. Bu protoe jsme ln pemlet, anebo na to zrovna nemme mozkovou kapacitu. Nae hlavy jsou sice sloit a vysoce funkn systmy, nedokou ale neustle pracovat na pln obrtky.

A tak si n mozek asto utv tzv. “mentln zkratky”, mezi nimi jsou i stereotypy. Abychom vdli, jak se k ostatnm zachovat, urme si, do jak kategorie pat. Jestli to jsou “nainci” anebo “ti druz”.

Podle Patricie Devine, profesorky psychologie z Wisconsinsk univerzity, jsou stereotypy do znan mry automatick. Me tak bt velmi tk se jim vyhnout v utven nzor na ostatn. “Pokud chcete reagovat bez pedsudk, muste zskat kontrolu nad automatickmi stereotypy anebo se pes n penst”, k.

To podporuje i neurologick vzkum v tto oblasti. Napklad Susan Fiske, profesorka psychologie z Princetonsk Univerzity, zkoumala aktivaci stereotyp v mozku. Zjistila, e kdy se lid dvali na obrzky len jinch ras, byla u nich zaznamenan zven aktivita amygdaly, tedy centra, kter je mimo jin spojeno s pocity strachu a zkosti.

Zbavit se vlivu stereotyp na nae pemlen tak nen zrovna lehk kol. “Nen to tak, e se rno probudte a eknete si: tak od te nemm pedsudky. Muste se trochu zasnait,” dodv Devine.

Automatick katulkovn ostatnch inspirovalo vdce k vyvinut spolehlivho “testu stereotyp”. Jedn se o tzv. Implicit Associations Task (kol skrytch asociac), jen byl sputn tak jako projekt Harvardsk univerzity. Dky nmu si me mimo jin kad vyzkouet, jestli automaticky upednostuje napklad leny sv vlastn rasy anebo pohlav.

Informace o tom, e formovn stereotyp i pedsudk me bt do znan mry zautomatizovan, nemus bt zrovna pozitivn. Co ale pozitivn je, jsou pokroky v mezilidskch vztazch, kterch dky tmto znalostem meme doshnout. Napklad vzkum holandskch vdc z univerzity v Nijmegen potvrdil, e pokud jsou lid trnovan v kontrolovn stereotyp, mohou tak omezit jejich aktivaci.

Dal teorie se zas vrac zpt k Tajfelovi a zamuj se na kontakt mezi jednotlivmi skupinami. Pedpokldaj napklad, e pokud budou lid nucen se vce stkat, zanou se vce vnmat jako jednotlivci a poznaj sv individuln vlastnosti. To by mohlo vst ke smazn nkterch skupinovch stereotyp, anebo k jejich deaktivaci. Zrove by lid mohli bt vce motivovan pedchzet pedsudkm.

Nakonec i sm Henri Tajfel ml sklon ke stereotypm a pedsudkm. Je ale tm jist, e i kdy zmiovan student (dnes je profesorem na Oxfordu) byl opravdu Huston a ne Hustein, nebyl u Tajfela o nic mn oblben.
________________________________________

Bottom line: Dosavadn vzkum tvrd, e stereotypy jsou do znan mry automatick. Stereotypizujete i vy? Vyzkouejte si zmiovan test skrytch asociac!

Leave a Reply