Pokud si myslte, e se investoi d rozumem a trhy njakmi pravidly, tak se mlte. Investoi jsou toti jen lid, ne stroje. Dve se pedpokldalo, e je nvratnost investic pouhou funkc rizika. Dnes je jasn, e je pi sestavovn vnosovch model poteba vzt v vahu i psychiku. Vvoj na trzch denn ovlivuj miliony iracionlnch rozhodnut. Psychologie tedy s trhy doke podn zamvat. Pr dvod takovch investinch zklamn me inspirovat k hlubmu zamylen.

 

Myslte si, e jste v tom dob

Pehnan sebedvra je jedno z nejbnjch nebezpe, kter na investora haj. Investor pli dvuje svm investinm rozhodnutm a schopnosti pedpovdt dal vvoj trhu. Takov investoi asto nedostaten diverzifikuj sv portfolia, a jejich zisky tud vce podlhaj volatilit trhu.

Nadmrn sebevdom aneb zabijk investor

Minulost je dobr vodtko pro dal vvoj

Dal chybou je pedpokldat, e se budou minul scne opakovat. Pokud firma nkolik tvrtlet za sebou oznamuje skvl vsledky, nen automatick, e bude i ten dal stejn dobr.

Pokud nkdo dl takto jednoduch zvry, me se split. Stejnm ppadem patn strategie je pedpokldat, e pokud je spolenost dobr, budou i jej akcie skvlm investinm instrumentem.

Netute, jak se vypodat s novmi udlostmi

Upnout se k uritm udlostem je velmi podobn ponn investora s velkou dvkou sebedvry. Vtinou udl rozhodnut na zklad njakch informac, pak se k nmu ovem dostanou dal zprvy, kter mohou jeho pedpovdi ovlivnit. Msto nov dkladn analzy takov investor radji pouze (nedostaten) uprav sv pvodn rozhodnut. Jene to asto nesta a vede to k chybnm pedpovdm.

Nikdo nechce prodlvat

Strach ze ztrty, nebo neochota ztrtu pijmout, to je dal cesta "do pekla". Pokud napklad investice spadne o dvacet procent, a nejde jen o rozmar trhu, nejlepm eenm je zkrtka ztrtu pijmout, vzt zbylch osmdest procent a zkusit "tst" nkde jinde.

Doufat, e se to sprav, je poetil. Takov jednn toti asto vede k tomu, e jste nchyln dret ztrtov pozice. Chovte se pak jako gambler, kter sz stle vce a k si, e jednou mu to prost mus vyjt.

Stop-loss: Na klesajcch trzch nutnost!

Na minul omyly se patn zapomn

Investin rozhodnut jsou asto ovlivnna tm, jak jsme investovali v minulosti. Pokud napklad akcie prodte pot, co na nich dvacet procent vydlte, a pak sledujete, jak dl rostou, budete si vytat, e jste s prodejem jet nepokali. Podobn je to se ztrtou, u kter ekte korekci, a msto n pichz dal propady.

patn rozhodnut vedou k nepjemnm pocitm pi rozhodovn ohledn dalch investic. To vede ke snaze takov pocity omezovat. Lid bu pestanou investovat zcela, nebo vol velmi konzervativn strategie.

Dvod, pro z ns mozek dl hor investory je samozejm vc. O investin psychologii se dozvte ZDE:

Psychologie investovn:  Na co by si mli dt investoi pozor