ROZHOVOR: Studium psychologie je velký střet s realitou, říká …

Je to ponkud zvltn pocit, kdy vy kladete otzky psychologovi a ne on vm. Dnes jsme pro vs vyzpovdali koln psycholoku Noemi Matjkovou, kter si ji pi kole pivydlvala douovnm anglitiny a tak dlala prvodkyni. Po tech letech se rozhodla kolu peruit a odjet na dva roky do Velk Britnie, kde se vnovala prci s dtmi a mladistvmi, kter ji provz cel ivot, a zrove si zde doplovala vzdln. kolu pozdji dokonila v echch. Dnes pracuje ji tetm rokem na Gymnziu Jana Nerudy jako koln psycholoka.

Mohli bychom zat s aktulnm tmatem. V echch prv probhaj maturity, zvyuje se proto poet student, kte za vmi chod a potebuj vai pomoc?

Je logick myslet si, e v obdob maturit je nvtvnost ponkud zven. J mm ale zkuenost, e takto potebnch student je bhem roku v prmru stle stejn. Dokonce jich je mon vce v pololet a ve tvrtlet, protoe pak ve chvli, kdy u maturita opravdu bu na dvee, a to velmi drazn, je pozd bycha honit. Take pichzej dv, nkdy je pole profesor, jindy i rodie.


Stv se tedy asto, e pijdou rodie a potebuj njak pomoci se svm dttem? Nebo jak jinak se k Vm student dostane?

Ano, rodie jsou nedlnou soust vtiny eench ppad. Jsou tak jednm z kanl, jak se tu takov mlad lovk ocitne. Jindy ale me pijt se spolukem i spoluakou, kte u maj zkuenost a mysl si, e i jejich kamardovi by to mohlo nco dt.

Je to vdy o tom vybalancovn a nalezen nejlep cesty toho potenho kontaktu. Vhodou prce ve kole je i monost kontaktovat uitele, zeptat se na jeho nzor. Dleitou soust m profese ale je zachovat si urit odstup, bt nestrann.

Kdybychom si vzali konkrtnj ppad, e za Vmi napklad pijde student a m problm s uritm profesorem. Jak by se toto dalo eit?

J si myslm, e je vdy dleit ten problm eit s tm, koho se tk. Take pln nejlep je, kdy student najde njak pky, kter spolu meme i promyslet, ale jde o to najt zpsob, jak tenhle svj problm eit s tm konkrtnm vyuujcm sm, mezi tyma oima. Chpu, e nkdy je to velmi tk, e m student strach, e se to po nm teba sveze, e si na nj nkdo „zasedne“.

A proto se me stt, e j jsem opt tm prostednkem, kter se sna vst ty dv strany k domluv. Mm zkuenost, e asto se to tk jen njakho informanho umu, e ti studenti nemaj pln informace. Vtinou to ale opravdu vede k njakmu civilizovanmu rozhovoru a k hledn spolenho een.

A jak vk je tm nejproblematitjm, jak sta studenti za vmi chod nejastji?

To je opravdu velmi rzn. Posledn roky mm ale pocit, e chod vc ti mlad, a je to asi tak tm, e v jejich tdch dlme intenzivn rzn prevence (nap. „ekni ne drogm“, podpora zdravho klimatu ve td a eliminace rizikovho chovn atd.), kter jsou v tom vku jet smyslupln.

Ale nen to vbec tak, e by to byly jenom prvci, druhci, teci (na estiletm gymnziu), stane se samozejm, e pijde i pk. esci teba v souvislosti s maturitou pichzej, aby se zeptali na monosti vysokch kol, ptaj se i na osobn zkuenosti z rznch st, na obory, kter jsem vystudovala.

Na to jsem se Vs tak chtla zeptat. Dokete studentm poradit i s tm, jakou vysokou kolu si vybrat? A ppadn jak kritria v tomto rozhoduj?

Myslm si, e je dleit, aby se student, kter pichz, trochu znal. Aby vdl, zda m njak siln strnky, uml pedloit svoje dovednosti, schopnosti, aby vdl, co ho bav. A nemn dleit jsou i osobnostn kritria, zdalipak je naladn smrem k lidem, nebo zda je sp uzaven, technick atd. Tak se osvduje spojit vysokou kolu s detailn pedstavou prce po n.

Podvat se do nabdek pracovnch agentur na internetu a zjistit, jak vzdln si nejvc daj. Chce to poznat i konkrtn lidi pracujc v oboru, kter m lk, domluvit si exkurzi u nich ve firm. To me z zkostnjch povah sejmout thu fatlnosti takovho rozhodnut. Monost, jak pemlet o kolch, je mnoho. J si vdycky hjm to, e je dleit, aby si mlad lovk pedstavil, co s n potom bude dlat v praxi. Jedna vc je vybrat si krsnou prestin kolu, kter nabz asn monosti studia, ale druh vc je potom jej praktick vyuit.

Pro jste si Vy nakonec vybrala psychologii? A jak bylo jej studium?

Otzka na tlo, ale pro ne? M formovalo hodn moje rodinn zzem a tak vztahy s blzkmi lidmi, s kamardy a s jejich rodinami a to, e jsem byla svdkem a soust rznch ne pln normlnch vc a situac. To m tak njak pirozen vedlo, a jsem se nakonec rozhodla studovat tento obor. Pipoutm pln nepokryt, e se mn prost lbilo, jak to zn a co to tak v lidech evokuje, navc k tomu pat i urit presti. Odrazovala m vak velmi mal ance dostat se na tuto kolu.

Vrazn m v t dob ovlivnila kamardka, kter se dky vlastn pli a odhodln na kolu dostala. To m nakonec utvrdilo v tom, e to mon je. Bhem studia jsem byla ale pekvapen tm, e samo o sob nron nebylo, pokud to teda mme pouze na podpisy v indexu. Byly samozejm t잚 zkouky jako anatomie, psychiatrie, neurofyziologie, statistika – matematika na psychologii, to je tak nco, co lidi obas pekvap.

V zsad mi ta kola ale umoovala zrove studovat a pracovat, douovat anglitinu a tm se i trochu ivit. Jinak je to ale velmi nron studium co se te osobnostnho rstu. Jedn se o velk stet s realitou, kdy postupn zjiujete, e existuj mnoh situace a trpen, kter nemaj vchodiska, kter ani doktoi a renomovan psychologov neum popsat. V tomhle ohledu je tk to ustt, to je ta nronost.

Setkala jste se nkdy vy sama s njakm opravdu vnm ppadem – napklad ikanou, tkem z domova nebo i pokusem o sebevradu?

Se vemi temi, ale je to opravdu vjimen.

Skuten? Jak je na tom ikana na gymnzich, a jak se d ppadn eit?

ekla bych, e co se te ikany jsou na tom gymnzia urit lp ne zkladky, ale myslm si, e i tak je to mnohem rozenj, ne jsme si vbec ochotni pipustit. Nejprve je skuten poteba sprvn diagnostika, to znamen odliit ikanu od kdlen. Vdt, co k t ikan pat, tzn. e je to njak dlouhodob akce, e se to tk objeti a agresora a v dalch fzch u teba i skupiny agresor nebo cel tdy.Primrnm eenm je chrnit ob nebo toho, kdo na to upozornil. Prost mu zajistit maximln bezpe.

Pak je poteba vysondovat informace od kamard, spoluk, aby bylo z vce hl popsan, co se vlastn dje, nebo jestli se nejedn jen o njakou momentln pecitlivlost. Nakonec se jde a za tmi agresory, ze kterch dostaneme tak jejich verzi toho, co se vlastn stalo. Je to nepjemn vc, ale je poteba v tom ty lidi nenechat samotn, protoe kdy u pijdou a eknou vm, e jim opravdu dobe nen, a e se jim dje nco, co nezvldaj, je poteba udlat vechno proto, aby to skonilo.

Mus mt ale studenti, kte za Vmi pijdou, vdy njak problm, nebo si mohou pijt jen tak popovdat, protoe nemaj s km jinm si promluvit?

To jde samozejm taky, i kdy popravd se to moc nedje. Ale kdy kte, e akort nem s km si povdat, u to me nco znamenat. To, e lovk v tomto vku nem nikoho ani mimo kolu, ani ve td, me znamenat potenciln njak ten problm. V tom ppad je dobr vst toho lovka ven, aby se dokzal peorientovat na svoje vrstevnky.

Na zvr bych se Vs, jako psycholoky, chtla zeptat na takovou trochu filozofickou otzku. Existuje vbec podle Vs pojem „normln lovk“, i „normln chovn“?

Normln odvn chovn, jdeln chovn, nkupn chovn, uebn chovn, sexuln chovn… dosate si, co chcete. Pravdpodobn si pod tm pedstavme kad nco jinho. I kdy nkter stl normy se dr. Nae historie je uebnic toho, jak se vyvjely rzn normy, co bylo v t kter dob normln.

A tak najdeme obraz ideln eny, kter v 85 kg, ale tak normu dnench anorektickch modelek. Nebo normu ideln rasy a s tm souvisejc zvrstva, kter byli lid schopni pchat ve jmnu prosazovn sv normy. Jet ped 24 lety bylo normou t dvoj ivot, kat nco jinho doma a venku. Dnes mme svobodu, tu si ale nkte pletou s monost dlat ve.

Pesto jsem pesvdena, e se vyplat pemlet o tradinch hodnotch, nepodlhat kouzlu rozevrajcch se nek rozvolovn normality. Jsem si naprosto jist, e normln je nekrst, ivit se prac, chodit k volbm, nemoci si ve koupit, myslet na sebe i na druh, udlat si as na sv blzk. V tom jsem vcelku staromdn.

Dkuji vm za rozhovor.

 J dkuji.

Leave a Reply