Yong svj lnek zan u studie Daryla Bema, socilnho psychologa na Cornellov univerzit v Ithace, v americkm stt New York. Tento dnes ji 74let vdec je znm pokusy, je v podstat vdecky potvrzuj paranormln jevy. Doslova. Vmluvn je napklad experiment, v nm Bem dobrovolnkm z ad student promtne na stnu seznam 48 slov. Zakrtko obraz zhasne a studenti maj napsat vechna slova, kter si dokou v pamti vybavit. Pot nsleduje cvien, ale jen s polovinou pvodnch slov. Myslte si, e statisticky vznamnou mrou si studenti ji v prvnm testu s plnou sadou slov mohou lpe pamatovat prv ta, s nimi se a pak setkaj v testu druhm? Dkaz pedtuchy, kdy vliv pedchz vlastn pinu? Asi si eknete, e je to nesmysl, e k takovmu vsledku me vst jenom clen manipulace bu s vsledky, nebo ji pi vbru slov, z nich st je lpe zapamatovateln, a prv ta je pak urena pro druh kolo experimentu. Jene to byste protieili recenzentm, kte na metodice a zvrech Bemova pokusu a osmi dalch podobnch zejm dnou absurditu neshledali, a tak lnek vyel v odbornm karentovanm asopise Journal of Personality and Social Psychology (JPSP) pod nzvem Feeling the future: Experimental evidence for anomalous retroactive influences on cognition and affect (Tuen budoucnosti: Experimentln potvrzen anomlnho retroaktivnho vlivu na poznvn a emon reakci).

Samozejm skeptici na sebe nenechali dlouho ekat a pustili se do provovn vsledk a opakovn pokus. Jejich negativn zvry nepotvrzujc Bemv efekt vak ji publikovat nechtl nikdo. Ti tmy, kter sv vsledky spojily do jednoho lnku, obdrely z redakc asopis Journal of Personality and Social Psychology (kde pvodn Bemv lnek vyel), ze Science a Psychological Science zamtav odpovdi. Britsk Journal of Psychology sice lnek recenzentm, mezi nimi byl i samotn Bem, poslal, ale nakonec ho odmtl tak. Na veejnost se dostal a na strnkch otevenho internetovm asopisu PLoS ONE. Podobn dopadla i prce Stephane Doyena, kognitivnho psychologa na Svobodn univerzit v Brusselu (Universit Libre de Bruxelles). Ten s negativnmi vsledky zopakoval experiment Johna Bargha z Yalsk univerzity v New Havenu, v Connecticutu, podle nho lid pr chod pomaleji, pokud byli pedtm podvdom ovlivnni slovy souvisejcmi se stm v porovnn s tmi, kterm slova nenpadn navodila pedstavu mld. Doyenv lnek, jen se v PLoS ONE objevil pod venm nzvem: Behavioral Priming: Its All in the Mind, but Whose Mind? (Behaviorln priming (podncovn): Vechno je v mysli, jene mysli koho?), vyvolal u Bargha velmi ostrou, zlostnou reakci.

Tyto pbhy jsou mementem. Vdom, e jist st zjitn publikovanch v odborn literatue by se prost nemla opakovat, jenom potvrzuje, e v n existuje hodn podobnch kontraintuitivnch zvr, tvrd Eric-Jan Wagenmakers, odbornk v oblasti matematick psychologie z Amsterdamsk university. Vidl jsem studenty trvic celou dobu vymezenou pro dizertaci (PhD) nespnou snahou njak jev zopakovat, jak opoutj vzkumnou sfru, protoe nemli co v rmci studia prokzat.

Nejde jen o problm psychologie, i kdy v n je, jak se zd, nejvraznj. Zabydlelo se v n vylaovn experiment tak, aby zajistily pozitivn vsledky, tvrd ve svm lnku Yong. Ironickm zpsobem to dokld Joseph Simmons z Pennsylvansk univerzity, kter v loskm listopadu zveejnil v asopisu Psychological Science lnek False-Positive Psychology: Undisclosed Flexibility in Data Collection and Analysis Allows Presenting (Falen pozitivn psychologie: neodhalen prunost v zskvn dat a jejich analzch umouje prezentovn statistick vznamnosti ehokoli). Pomoc potaovch simulac Simmons a jeho dva kolegov dokazuj, jak napklad experiment mete navrhnout tak, e v nm se statisticky vznamnou pravdpodobnost prokete, e ti, co si k poslechu vyberou psniku When Im Sixty-four od Beatles, fyzicky (skuten, nejen pocitov) omldnou o jeden a pl roku vi tm, kte se rozhodnou pro pse od Kalimby. Je to velmi vn kritika vdu dehonestujcch postup, umoujcch tak velkou mru volnosti, e pomoc nich lze na dostaten statistick rovni vznamnosti prokzat pedem zvolenou hypotzu.

Nkterm ale pro zskn vjimench vsledk vhodn projektovn experiment nesta, jet jednodu je odpovdajc data zkreslovat nebo pmo vyfabrikovat. el tch nkolik odhalench velkch podvod nevytdily njak automatick samoozdravn provovac mechanizmy, s nimi teorie vdy pot a mly by bt modernmu poznvacmu procesu bytostn vlastn. To jen nkdo, kdo se o neestnch praktikch dovdl, se rozhodl nemlet. A to nen zpsob, na nj se lze spolehnout, kad podvdjc si zajist dostatenou nepstupnost vlastn kuchyn. O ppadu Marca Hausera jsme na Oslu psali. Koncem loskho roku byl vyetovn na podezen z rozshlho vdeckho podvodu tkajcho se minimln 30 publikac Diederik Stapel z nizozemsk Univerzity v Tilburgu. Jako nadjn hvzda v psychologii zskval pozoruhodn vsledky, prokazujc, e napklad prosted pln zmatk - teba vlakov ndra - podporuj diskriminaci (zde). Vechny sloit faktory, kter stovaly opakovn jeho pokus, mu pomhaly zakrt stopy manipulace. Ti, co se pokoueli zvry verifikovat a neuspli, byli pesvdeni, e je to dsledek chybjcch dovednost, jakmi Stapel vldne.

Pedtm si podobnou ostudu z odhalen uila napklad Karen Ruggierov, kolegyn zmnnho Marca Hausera z Harvardovy univerzity v Cambridge, Massachusetts. Ve vech tchto ppadech svtlo v temnotch podvodu zaali spolupracovnci kolegov nebo doktorandi. V naich podmnkch by si asi vyslouili oznaen udavai a vtky, e pokozuj dobr jmno pracovit, nebo jeho renomovanch pracovnk.

Nicmn, jak naznauje i Simmonsv lnek, popedn psychologov si ekli dost a sna se svj obor ozdravit a zajistit podporu opakovanm verifikacm publikovanch studi. A tm mysl doslova co nejvrnj opakovn, ne takzvan koncepn replikace, kter se sna velmi podobnou hypotzu prokzat rznmi postupy. Dky sv schopnosti nco potvrdit, ale ne vyvrtit, koncepn replikace poskytuj jen slab vsledky, kter se ale navzjem podporuj. Brian Nosek, sociln psycholog z Virginsk univerzity v Charlottesville je povauje za vdeck ztlesnn prokazovn pedsudk. A prv on vyvj iniciativu, je by mla poskytnout zkladn pehled o me falench pozitivnch vsledk publikovanch v oblasti psychologie. S nkolika tmy a ve spoluprci s pvodnmi autory plnuje pesn zopakovat nejdleitj experimenty, jejich zvry byly zveejnn v roce 2008. Protoe, jak tvrd, kdy chcete prokzat, e A je pravdou, nedlejte B, ale znovu to A.

lnek Eda Younga podrobnji popisuje velmi zvan jev, jeho lidsk pozad ani nevyaduje psychologick vzkum, aby byly zejm jeho piny. I vdci jsou jenom lid propltajc se splet konkurennch i kamardskch vztah. Tak se sna o kariru, piem jsou tlaeni neltostnm mechanizmem k publikacm, a to asto za kadou cenu v situaci, kdy pozitivn vsledky tedy prokzn existencenjakhojevu nebo vztahu jsou mnohem uznvanj ne ty negativn, kter nikdo nechce publikovat. Tato deformace k souasnm problmm hodn pispv. A pidvaj se i ist osobnostn rty. Nejen tch chytroln, kte si nali jednodu obejit nronho hledn pravdy. Prokazovat nkomu, e se ml, nebo dokonce podvd, k tomu se tak jen tak nkdo neodhodl, zejmna kdy je jasn, e ho dn potlesk jako odmna neek. Mlen se v soudnictv vnm jako forma spoluviny, odhalen podvodu v postien komunit zase jako prskastv.

V psychologii, kter se asi dopracovala k bodu zlomu, mon bude alespo sten lbaspn. Problm nekorektnho zpsobu zskvn pozitivnch vsledkbude pod poklikou vce nebo mn - co zvis na charakteru konkrtn vzkumn prce - vegetovat dl i v nkterch jinch vdeckch oborech. Pokud se k negativnm zjitnmbudeme stavt negativn a povaovat je za mn zajmav a dleit, necitovateln a nevhodn k publikacm, musme oekvat, e snaha se za grantov penze dobrat k tm opanm,bude v mnohch ppadech silnj neostr stpek nepjemn pravdy uvdn napklad: Nepodailo se nm prokzat, e Na zklad analzy vsledku nelze konstatovat, e Ctte to zklamn na jedn i druh stran? A od toho se to ve odvj.

Zdroj: Ed Yong: Replication studies: Bad copy: Nature 2012