Psychologie kultury: Proč zůstal islám po 1 400 let barbarským a nelidským systémem?
Autor: Nicolai Sennels, psycholog
Téměř všechny kultury se vyvinuly z primitivních a středověkých společností do společností demokratických, kde platí rovnost práv. Jedna kultura si však po 1 400 let ponechala i ty nejbrutálnější, zpátečnické tradice a hodnotový systém.
Dodnes dává většina muslimů přednost životu podle žebříčku hodnot, s jakým se setkáváme u pouštních kmenů. U kmenových společenství, ve kterých žil i zakladatel jejich náboženství.
Poznávat život muslimských rodin a společností je jako cestovat zpět v čase. Cestovat do časů života proroka Mohameda.
Život muslimských rodin je plný šokujících zákonů a tradic, které v naší humanistické kultuře považujeme za kriminální a nelidské. Z nějakého podivného důvodu však tyto zákony a tradice respektujeme.
Nemuslimští vědci denně vynalézají převratné léky a technologie. Objevují nové informace o vesmíru, jeho složení a o jeho obyvatelích. Západní voliči a politici vytvářejí nejhumánnější, nejbohatší a nejsvobodnější společnost ve světové historii. V islámských zemích se mezitím usekávají ruce jako trest za krádež, kamenují se ženy a homosexuálové. Provozují se v nich pokrevní sňatky a práva lidí na svobodu slova a demokracii jsou pošlapávána. Islámské země prakticky nijak nepřispívají k míru, lidským právům nebo vědě.
Islám zůstal po 1 400 let středověkým. Jaké kulturně psychologické jevy na to mají vliv?
Náboženství
Všechna ostatní náboženství dovolují následovníkům interpretovat svaté texty. Texty se tak dají přizpůsobit sekulárním zákonům, lidským právům a individuálním potřebám člověka. Islám takový výklad zakazuje.
Muslimové musí brát korán doslovně. Pokud tak nečiní, jsou považováni za odpadlíky. Podle práva šaría si odpadlík zaslouží trest smrti. Islámské společnosti se tak logicky nemohou vyvinout do moderní, humanistické civilizace.
Trestání muslimů, kteří se neřídí koránem, má přímý vliv na vědu. Vědecká fakta, která neodpovídají dětinskému pohledu před-osvíceneckého období, nesmí být publikována.
Muslimové k tomu všemu ještě ve velké míře pořádají sňatky mezi pokrevními příbuznými. Celkem 70 procent Pákistánců, 45 procent Arabů a alespoň 30 procent Turků má za rodiče bratrance a sestřenice. Často se tak děje i po několik generací. Vědeckých výzkumů tak v muslimské kultuře není mnoho. Muslimský svět produkuje desetinu světového průměru vědeckých výzkumů. Pouze hrstka muslimů získala Nobelovu cenu. A do arabštiny bylo za posledních tisíc let přeloženo méně knih, než se přeloží ve Španělsku každým rokem.
Islám si i přesto, že vynálezy a objevy mohou zmírnit lidské utrpení a přivést nás blíže k pochopení vesmíru a vlastního potenciálu, váží mnohem více tradic a víry.
Výchova dětí
Další obranným mechanismem islámské kultury je výchova dětí. Každé muslimské dítě čelí nebezpečí násilí nebo dokonce smrti, pokud odmítne následovat životní styl svých rodičů.
Dokonce v případě, kdy rodiče dovolí svému dítěti vybrat si své vlastní náboženství, nebo třeba žádné náboženství, tak jsou ostatní muslimové povinni jej zavraždit.
V muslimských rodinách dochází často k násilí a někdy dokonce k mučení. V muslimských rodinách dochází denně k hrůzným vraždám, často i mladistvých. Strach z takové praxe bývá silným argumentem pro podřízení se právu šáríi.
Korán i hadísy nabízí tomu, kdo jde proti příkladu Mohameda a proti jeho rozkazům, pouze peklo. Mnohé to vyděsí natolik, že raději zůstanou v kultuře přinášející do jejich života mnohé utrpení. Jasně si pamatuji, jak ve věznici, kde jsem pracoval jako psycholog, projevilo několik muslimských vězňů řekněme soucit, když jsem jim řekl, že v Alláha nevěřím.
Mnoho muslimských dětí musí opakovat mimořádně násilné texty. Jejich mysl se tím otupuje a zároveň se u nich tvoří stejné vzorce chování jako u jejich rodiny. Často se tímto způsobem stávají živou tikající bombou, kdekoliv žijí.
Manželství
Podle mohamedova učení, si muslimská žena může vzít za muže jen muslima. Tímto mužem je často pokrevní příbuzný. Tyto sňatky mají bránit kulturu před vnějšími vlivy.
Manželky jsou drženy jako otrokyně. Osvobodit - rozvést - je mohou pouze islámské autority. Často nemají žádnou možnost dostat se z područí násilného manžela. Mají velmi málo práv a svobod. Při plánování útěku nebo rozvodu musí vzít v potaz i to, že ztratí spojení se svou rodinou a poručníkem jejich dětí se stane otec. Tyto ženy pak nemají žádné, nebo jen velmi malé právo na vzdělání a jsou považovány za odpadlíky společnosti. Takovou situaci pro ně bývá velmi obtížné zvládnout. Mnoho z nich žije po zbytek života v obavě z trestu smrti pro urážku rodinné cti.
Téměř všechny ženy musí udržovat a předávat islámskou kulturu, a to včetně jejích mnoha misogynských aspektů. Často jednají z obavy nebo z donucení. Manželská pravidla v islámské kultuře zajišťují, aby se do rodiny nedostaly nemuslimské vlivy.
Pohled na nemuslimy
Jedním ze základních pilířů islámu je nenávist a ubližování nemuslimům. Islámské náboženské texty jsou plné nehumánní propagandy namířené proti nám. Obsahují tucty příkazů pro muslimy. Příkazů k potlačování, ubližování a zabíjení ateistů a následovníků jiných náboženství. Je to stejné, jako propaganda v době války. Nepřítel je na jednu stranu démonizován a na druhou stranu ponižován takovým způsobem, že vojáci ztratí jakékoliv psychologické zábrany, které jim za normálních okolností zabraňují na nepřítele zaútočit. Není žádným překvapením, že muslimové nesmějí mít přátele z řad nemuslimů.
Takový přístup vede k duševnímu a fyzickému odstupu od příslušníků jiných kultur. Islám brání svým následovníkům čerpat inspiraci z našich méně barbarských hodnot nebo se jimi nechat ovlivnit.
Etnická pýcha
Žijeme v globalizovaném světě plném možností. Jak to, že islámská kultura zůstává stále stejná? Dalším kulturně psychologickým faktorem, který k této kulturní ztuhlosti vede, je etnická pýcha. Lidem okolo to může připadat směšné a trapné, ale většina muslimů hrdě následuje islám. Podle islámu jsou muslimové předurčeni vládnout nemuslimům. Jsme údajně tak zlí, že zasluhujeme nikdy nekončící muka. Při práci vězeňského psychologa jsem měl tu příležitost slyšet, jak muslimští vězni mluví o svých nemuslimských obětech. Obětí byli vždy nemuslimové (s výjimkou trestných činů žen nebo soupeřících gangů). Jsem si naprosto jist, že muslimové pociťují vůči nemuslimům velice silnou "nadřazenost".
Kulturní osmóza
Islámská kultura má, jak jsme si ukázali, několik obranných mechanizmů. Tyto mechanismy brání muslimy a jejich kulturu před nemuslimskými vlivy.
My navíc označujeme Zápaďany, kteří jsou hrdí na svojí kulturu, za rasisty, nacionalisty nebo přinejmenším za netolerantní. Jde o častou reakci v naší zemi, kultuře a víře.
248 čtenářů |
|