Psychologie financí – EuroDenik.cz

Finanční gramotnost řídí mentalita každého z nás

Věřte tomu, nebo ne, existuje něco jako specifická „psychologie“ ovlivňující, jak moc peníze šetříme, či utrácíme. Jak platíme naše účty, spoříme na horší časy nebo jestli odešleme nějakou tu korunu na svůj penzijní účet. Ten vnitřní hlas každého z nás vede naší vlastní finanční cestou a podle toho, co nám říká a k čemu nás nabádá, ovlivňuje naší konečnou stanici.

Dobrá zpráva je, že máme možnost a schopnost ovládat své myšlenky. V každém okamžiku se můžeme rozhodnout vidět věci zcela jinak, než jak tomu bylo ještě před pár sekundami. Pokud se tedy dostaneme mimo naše zamýšlené „finanční koleje“, vždy máme moc vrátit se zpět do bodu stability a bezpečí. Avšak je dobré mít na paměti několik různorodých myšlenek, které nás velmi jednoduše mohou svézt na cestu vedoucí špatným směrem.

„Potřebuju mít to, co mají ostatní.“

Snaha držet krok se všemi ostatními okolo je obrovskou chybou. A co, že má nablýskanější auto než vy? Koho zajímá, že jeho Harley Davidson stála víc než váš dům? Existuje dost dobrá šance, že jsou až po uši v dluzích a každý den se probouzejí se strachem, jestli se jim podaří najít prostředky na splátky, nebo jestli už není na cestě do jejich domu exekutor. Mimochodem, nikoho dalšího kromě vás doopravdy nezajímá nic z toho, co máte. Všichni jsou příliš zaneprázdněni strachováním se o to, co nemají.

„Můžu za to zaplatit později.“

Dnešní zadlužené západní společnosti jsou krásným obrázkem, jak to dopadá, když někdo vyznává heslo „kup dnes, zaplať zítra“. Průměrná americká domácnost dluží zhruba 200 tisíc korun, v Evropě to není o moc lepší a další zadlužené kreditní karty se všem nadále množí. Přitom stačí držet se jednoduchého pravidla – pokud za něco nejste schopni zaplatit teď hned, nebo to maximálně do měsíce splatit, raději si nechejte zajít chuť.

„Důchod je daleko, vždyť jsem ještě příliš mladý.“

Nikdy nejste moc mladí na to, abyste začali myslet na finanční rezervy, stará kolena a váš život v důchodu. Představte si, že ve 20 letech investujete 24 tisíc korun, které budou zhodnocovat o 10 procent za rok. Až vám bude 65, tato investice bude mít hodnotu 1,75 milionu korun. Když stejných 24 tisíc investujete v 50 letech, v 65 budete mít k dispozici pouze 100 tisíc korun. Volba je jen na vás, a čím dříve si zjistíte, jaké máte možnosti, tím dříve můžete začít.

„Nemám žádné peníze navíc na spoření.“

Toto je největší finanční lež, kterou konstantně sami sobě říkáme. Téměř všichni dokážeme každý měsíc najít v našem rozpočtu nějaké peníze, které můžeme ušetřit, nebo dát na nějaký spořicí účet. Ano, možná budete muset přestat jíst v restauracích desetkrát týdně, nekoupíte si nová nablýskaná kola na auto a páteční alkoholové jízdy s přáteli už nebudou probíhat každý týden, ale volné peníze stoprocentně ve svém rozpočtu vždy najdete. Stačí jen chtít.

Seznam všech lží, které sami sobě pravidelně říkáme a které nás drží od toho, abychom byli finančně v pohodě, je samozřejmě mnohem delší. Tady toto je jenom pár těch nejčastějších. Zastavte se na pár minut a zeptejte se sebe, co vám váš vnitřní hlas radí ohledně spoření a utrácení. Možná, že se vám takové sebepoznání z dlouhodobého pohledu pomůže.

Autor: ToD
Zdroj: Psychologytoday

Psychologie financí
Naše myšlenky ovlivňují naši náladu, rozpoložení a chování. Tím pádem může existovat i něco jako psychologie ovlivňující naše šetření, nebo naopak ...

Leave a Reply