Kdy se v roce 2011 rozila na peplnn budapesk diskotce West-Bank zprva, e byl pi rvace pobodn jeden z nvtvnk, mezi mladmi lidmi vypukla panika a dav se snail dostat co nejrychleji pry. V nastal vav bylo deset lid tce zranno a ti mlad dvky dav ulapal. "Vichni padali jako domino. Myslel jsem, e zemu," popisoval situaci jeden z astnk akce.

O rok dve se zmnila v tragdii tradin technoparty Loveparade u nmeckho u Duisburgu. V davu nvtvnk, kte ekali na vstup, vypukla panika. Na msto konn vedl toti jen zk pstupov tunel, v nm se stetli dva proudy nvtvnk. Jedni se valili dovnit,druz ven. Situace se stala neudritelnou a masa lid ulapala devatenct osob, vc ne ti stovky byly zranny. "Neml jsem monost niku, lid stli proti mn jako ze. Ml jsem strach, e umu," popsal tehdy serveru bild.de osmnctilet fanouek Marius.

Ve stejnm roce ulapal dav v chrmu na severu Indie vc ne edest lid, nejvt poet obt tvoily dti a eny. Dti toti logicky ztratily v davu rovnovhu jako prvn apadaly po nohy ostatnch. Nsledovaly eny, kter se je snaily zachrnit.

Zhroucen norem

O tom, e lid se v davu chovaj zcela jinak, ne kdy jsou "sami za sebe" a e dav si ije svm vlastnm ivotem, se pesvdili odbornci v cel ad pokus. Nejpravdpodobnjm vysvtlenm destruktivnho chovn, kter se u lid v davu asto objevuje, je pitom naprost absence osobnho prostoru jednotlivch astnk.

U klasickm se stal experiment, kter v 60. letech provedl etolog John B. Calhoun. Zavel urit poet krys do klec, kter mly dostatenou velikost pro padest jedinc. Poskytoval jim dostatek potravy i tekutin a krysy se velmi rychle zaaly rozmnoovat. Jejich populace vbrzku doshla osmdesti kus a od t doby se mezi nimi zaalo objevovat patologick a destruktivn chovn. Matky se pestvaly starat o sv mlata, nezajiovaly jim potravu, objevil se kanibalismus, abnormln sexuln chovn a vrazn vzrostla mrtnost.

Pedpokld se, e prv nedostatek osobnho prostoru a plin koncentrace jedinc na jednom mst je pinou destruktivnho chovn i u lid. Komunita me podle psycholog fungovat jen tehdy, pokud spolu mohou jej lenov navzjem komunikovat. To v davu nen mon a k interakcm, napklad dotykm, zde dochz i proti vli jednotlivch astnk.

Nsledkem toho se hrout sociln normy a narst pravdpodobnost patologickho chovn. K tomu pipotte alkohol a drogy, kter astnci masovch akc asto konzumuj, a kter pirozen k odstrann zbran pispvaj.

Zabijck panika

Samostatnou kapitolu pedstavuje dav, v nm se roz panika. Ten se potom stv vem svm astnkm smrteln nebezpenm. Je pitom lhostejn, zda m panika reln zklad, nebo ne. V ppad ulapanch v Indii se davem rozila zvst, e dolo k sesuvm bahna, kter vak nebyla pravdiv, stejn tak nebyla v ppad budapesk diskotky pravdiv zvst o toku noem. Panika se v davu rychlost blesku a je nezastaviteln.

Podle vzkumu provedenho v roce 2008 na Harvard Medical School, kter citoval mimo jin server ABCNews, toti lid reaguj pedevm na vraz strachu na tvch v okol. Pvodn zdroj strachu tedy nemuste vbec vidt, nakaliv jsou samotn viditeln emoce. Sta, e vidte vraz strachu na tvi nkoho jinho a aktivuje se st mozku zvan amygdala. Je zodpovdn za pudov, neracionln strach a pi davov panice je neustle zsobovna dalmi podnty strachu z tv lid, kte vs obklopuj. To je tak dvodem, pro jsou emoce v davu tak nakaliv a pro tak snadno vznikne masov hysterie.

Situaci jet zhoruje rozdln chovn lid, kte se v panickm davu nachzej. Zatmco jedni se sna najt sv blzk, zachrnit dti a podobn, druz se sna dostat co nejrychleji pry. Pohyb celho davu se tak zpomaluje a nervozita narst.

Hysterii napomh i to, e osobn prostor lovka je zcela vymazn. lovk v panice udl vechno proto, aby pekonal pekku, kter mu brn v tku, upozoruj psychologov. A v davu jsou pekkou prv lid kolem vs.