Před katastrofou?

Po katastrof

Carl Gustav Jung (1875-1961), zakladatel analytick psychologie, se proslavil mimo jin i svou diagnzou nmeckho nroda v souvislosti s nacismem a rozpoutnm druh svtov vlky. Za klov faktory, kvli nim nmeck neurza skonila udlostmi nikoli nepodobnmi mtickmu Ragnarku, pokld ve svm eseji Po katastrof i jinde (viz t nap. Doslov k 'Rozpravm o souasnch djinch' a Boj se stnem) kolektivismus a vzdn se individuln odpovdnosti. To pak vedlo k realizaci niiv strnky prastarho archetypu germnskho vldce boh, co pedjmal ji v eseji Wotan z roku 1936, kde napsal: Co je vak vce ne zvltn do jist mry opravdu pikantn e starovk bh boue a zuivosti, dlouho nehybn Wotan, procit jako vyhasl vulkn k nov innosti v civilizovan zemi, o kter se dlouho myslelo, e stedovk perostla. (Jung, 2009, s. 1.)

Dalm dleitm aspektem Jungovy analzy je pojem psychologick kolektivn viny, j odliuje od viny ist morln i prvn: Psychologick pojem viny popisuje iracionln existenci subjektivnho pocitu viny (nebo vdom viny) nebo existenci objektivn pitan viny (nebo imputovan asti na vin). O iracionln existenci objektivn pitan viny jde napklad v ppad, e je lovk lenem rodiny, kter mla netst, e byla zhanobena zloinem rodinnho pslunka. Je pitom naprosto jasn, e ten lovk neme bt inn odpovdnm ani prvn ani morln; 'atmosfrick vina' se vak projevuje u v tom, e lovku pipad jmno vlastn rodiny zhanoben, a trapn se ho dotk, kdy je sly vyslovovat cizmi lidmi. (Jung, 1994, s. 156.)

Psychologick kolektivn vina je dle Junga tragickm prokletm, je se tk spravedlivch i nespravedlivch, paklie se vyskytli v blzkosti msta, kde se hrza odehrvala, a pesto, e rozumn lovk nebude tuto kolektivn vinu pemovat na vinu individuln, je mnostv tch, kte rozumn nejsou. Proto je kolektivn vina sice velice starou a primitivn, magickou neistotou, avak prv kvli veobecn rozenmu nerozumu vysoce relnouvc... (Jung,1994, s. 157.)

Na konci Doslovu k 'Rozpravm o souasnch djinch' si pak klade otzku: Doke se lidstvo vzdt monosti zahrvat si s vlkou? (Jung (1994), s. 191.)

Clem mho eseje bude zamyslet se nad tm, zda nen dichotomie individuln odpovdnosti a kolektivismu pli zjednoduujc, jak chpat princip psychologick kolektivn viny v kontextu souasn djinn situace, jak pedzvsti mon budouc katastrofy se projevuj na kolektivn rovni, pedevm ve filmovm umn a v populrnch memech, jakmi jsou napklad konspiran teorie, a konen jako mon een navrhnout smovn k njak nov form komunitarismu jako pirozenmu stedu mezi individualismem a kolektivismem.

Koncept psychologick kolektivn viny

Nejprve se zastavm u psychologick kolektivn viny. Tento koncept velmi dobe koresponduje s objevy souasnch socilnch psycholog Jonathana Haidta a Paula Blooma. Haidt ve sv teorii tzv. morlnch receptor (jimi jsou pe, spravedlnost, loajalita, autorita, istota), je lze chpat jako pt zkladnch vrozench nastaven morln mysli, dospv k zvru, e liberlov a demokrat akcentuj intuice pramenc znkterch morlnch receptor a ignoruj jin. Liberlov upednostuj pi a spravedlnost, opovrhuj autoritou a istotu povauj za mravn irelevantn. Jsou oteveni novm idem a kreativn, posunuj spolenost dl. Konzervativn orientovan lid zdrazuj, jak kehk je soudrn pospolitost a jak tk je ji vybudovat. Protoe komunity se silnmi vnitnmi vazbami jsou zhlediska kulturn evoluce dleit, Haidt povauje konzervativn pohled na svt za pnosn. (Haidt, 2008 a Haidt, 2010) Ze stejnho dvodu vid pozitivn roli nboenstv vdjinch lidstva. (Haidt, 2007) Princip istoty v morlce odpovd etice boskosti psychologa a kognitivnho vdce Paula Blooma. Ten rozliuje ti styly mylen, a v nvaznosti na n ti rzn etiky: etiku autonomie, je je charakteristick pro nai kulturu a je spojen s pedstavami o prvech, rovnosti a svobod, dle pak etiku spoleenstv, pro ni jsou charakteristick hodnoty jako povinnost, sounleitost, hierarchie, status a vzjemn zvislost, a konen zmnnou etiku boskosti, pro ni jsou relevantn pojmy istota, svatost, zneitn a hch. (Bloom, 2009)

Etika boskosti se tk oblast, je v ns vzbuzuj morln odpor, i kdy z racionlnho hlediska by mly bt morln neutrln. Pro takov proitek se uv anglickho termnu moral dumbfounding a Paul Bloom jej vykld na pkladu rodiny, jejho milovanho psa Fida sraz a zabije auto a otec rodiny navrhne, e si jej daj k veei. (Bloom, 2009) Odpor, kter se objev, stejn jako odpor, kter se objev napklad v ppad zneuctn njakho symbolu (kupkladu vlajky), spad do kategorie Bloomovy etiky boskosti a podrdn Haidtova receptoru morln istoty. To, o em pojednv Jung, lze pokldat za tot na kolektivn rovni vina spad na cel nrod v podob morln poskvrny a tk se i lid, kte z hlediska ostatnch receptor zstali bez viny. Haidtv poukaz na to, e morlka nesestv jen z principu spravedlnosti a pe, ale e potebujeme i ostatn hlediska, je nesmrn dleit pro monost vzjemn komunikace mezi liberln a konzervativn smlejcmi lidmi a je dleit jako nstroj sebereflexe stoupenc idej, jejich pedstavitel se v minulosti dopustili zavrenhodnch in. Nesta, kdy souasn kesan ekne J jsem dn arodjnice neupaloval! i komunista: J jsem Miladu Horkovou neodsoudil! Je-li nkde ptomna vina tohoto druhu, je nezbytn init pokn, nebo vinu tohoto druhu nelze odstranit pouhm racionlnm poukazem na asov i jin odstup od dan udlosti. Na druhou stranu vak jsem toho nzoru, e nen mon, aby z pokn druhho kdokoli zitn til i si na ciz vin budoval politickou kariru, stejn, jako je mravn pochyben, kdy potomci zskvaj nezaslouen vhody v souvislosti s utrpenm svch pedk a je jim omlouvno chovn, je by u jinch bylo vnmno jako neppustn. Vrame se vak zpt k problmu psychologick kolektivn viny v souvislosti se souasnmi hchy. Je snadn hovoit o vin nroda, kter vedl a prohrl krutou agresivn vlku, je byla navc spojena s bezprecedentn genocidou, ale jak my, lid ijc v takzvan svobodn zpadn spolenosti, vnmme svou vlastn ast na agresi pchan nam jmnem, protoe naimi vlastnmi politickmi pedstaviteli? To, jak hesla (o svobod, demokracii, nutnosti svren zlho dikttora apod.) pitom zaznvaj, je irelevantn. Hesla, tedy propaganda, vdy vyznvaj ve prospch toho, kdo je hls. Pro mne osobn je dleit, kolik viny na ns i na mn osobn ulplo napklad pi agresi NATO v Libyi, je vystila v tisce civilnch obt a nakonec i v brutln vradu Muammara Kaddfho. Tento pklad je zajmav proto, e na nm mohu na zklad vlastnch postoj dobe ilustrovat, jak obtn je pipisovat vinu lidem, kte maj k dispozici jednostrann informace vytvoen propagandou. Zpotku jsem toti nekriticky pebral daje z oficilnch mdi a protoe jsem o libyjskm reimu mnoho nevdl, chpal jsem udlosti jako dal djstv tzv. Arabskho jara a pl jsem si brzk pd dikttora. Nicmn postupn jsem zskval nov a nov informace z jinch zdroj a nakonec dospl k zvru, e Zpadem podporovan jedna strana obansk vlky pedstavuje meninu Libyjc a e nae intervence v tto zemi je z morlnho hlediska naprosto neppustn. Nicmn kdybych byl odkzn vhradn na televizi a velk denky, patrn bych, stejn jako mnoz m spoluoban i dnes, vtal smrt Kaddfho jako osvobozen libyjskho lidu od tyrana. Nyn, paradoxn, ctm vinu, je na mn ulpv, zatmco ti, kdo se spokojili s oficiln verz, vinu bezpochyby nepociuj. Co st v otzku, zda Jungova psychologick kolektivn vina ulpv i na tch, kdo si dnou vinu nepipoutj i neuvdomuj, a zda je k jejmu plnmu nrodnmu uvdomn teba obrovsk nrodn katastrofy, je tuto vinu v pln sle zviditeln. Stojme na prahu takov katastrofy?

Pedzvsti mon katastrofy v populrn kultue

A tm se dostvm k dal sti tohoto eseje, je se zam na pedzvsti katastrofy projevujc se v umleckch a kolektivnch vtvorech z poslednch piblin ticeti let. Ji v 80. letech se zaaly objevovat siln dystopick momenty ve sci-fi literatue a filmech, jejich spolenm motivem byl bezprecedentn pokrok v oblasti potaovch technologi (na rozdl od pedchoz doby, kdy se tvrci vdeck fantastiky zamovali spe na cesty vesmrem), zven mra kontroly obyvatelstva pomoc nejrznjch druh sledovac techniky a to ve spojen s faisticky ladnm reimem oprajcm se o moc mamutch korporac. Takto lze zmnit napklad snmek Blade Runner (1982) Ridleyho Scotta i jeho literrn pedlohu Sn androidi o elektrickch ovekch? z pera Philipa K. Dicka (a Dickovu literrn tvorbu vbec), filmy Johna Carpentera tk z New Yorku (1981) a tk z L.A. (1996), Glaserv snmek Running Man (1987), Verhoevenv Total Recall (1990) atd. Stle znovu se zde setkvme s motivy autokratick vldy, korporac, institucionln posvcenm nsilm a manipulac reality s pomoc propagandy. Tento trend nalzme i v tzv. kyberpunku, napklad v dlech Williama Gibsona a Bruce Sterlinga z 80. a 90. let. Pelomovm filmem se stal The Matrix (1999) bratr Wachovskch a jeho dv pokraovn (Matrix Reloaded a Matrix Revolutions) z roku 2003. Ten svoj mylenkou, e cel fenomenln svt je pouze zstrkou, virtuln realitou, sice nebyl ani zdaleka originln pomineme-li, e na potku tchto vah je Platnovo podobenstv o jeskyni atd., podobn tma sugestivn zpracovv napklad ji v roce 1998 pochmurn Proyasv snmek Dark City, v tme roce jako The Matrix pichz do kin Cronenbergv bizarn film eXistenZ (v mnohm tematicky pedjman Cronenbergovm filmem Videodrome z roku 1983) a Rusnakv snmek The Thirteenth Floor. Tedy hned tyi prakticky souasn vzniknuv snmky, jejich motivem je mylenka, e ijeme ve zmanipulovan virtuln realit!

Z ponkud odlinho hlu pohledu se budouc totalitou zabv Wimmerv film Equilibrium (2002), v nm je kontrola obyvatel uskuteovna pomoc drogy, kter eliminuje kladn i zporn emoce, piem se tak dje v zjmu zachovn mru v dob po niiv vlce. Lid, kte odmtaj bt nivelizovni drogou a tm se vymykaj vudyptomn kontrole, jsou brutln likvidovni.

Dle je teba zmnit dv modernj dla, ob z roku 2006, je explicitn pedjmaj autoritskou vldu s faistickmi rysy, Cuarnv film Children of Men a V for Vendetta Jamese McTeigua (na motivy bratr Wachovskch). V obou se setkvme s brutln autokratickou vldou, je se dostala k moci v dsledku vn celospoleensk krize pipomeme, e krize skuten pila a to do dvou let od uveden obou film do kin.

Tato popkulturn varovn ped faismem dobe ilustruj (ikem citovanou) tezi Waltera Benjamina, e kad vzestup faismu je dsledkem njak nespn revoluce. iek k tomu dodv, e tato mylenka je aktulnj ne kdykoli pedtm. (iek, 2011, s. 96.)

Dalm podobnm motivem vech tchto dl je postava hrdiny, kter njakm zpsobem prohldne a postav se systmu. Zd se tedy, e vechna tato dla rznm zpsobem reflektuj Jungovu ideu protikladnosti individua a masov spolenosti, jak se j zabv v eseji Po katastrof i leckde jinde. Tato idea m bezpochyby hlub koeny zvlt v ppad filmu Matrix a jeho pokraovn je zjevn gnostick inspirace (vetn archetypu Dmiurga, s nm se hrdina setkv).

Podobn mtick motivy vak nachzme nejen v soudobm populrnm umn, ale i v memech cch se dky monostem internetu po celm svt. Jednm z fenomn, jim je teba v tto souvislosti vnovat pozornost, jsou konspiran teorie. I v nich nachzme opakujc se motivy kontroly obyvatel, manipulace svtovmi udlostmi apod., to ve za elem nastolen njak formy celosvtov vldy, nkdy pod patronac zlovolnch mimozeman i dokonce samotnho Satana. Stm souvis i apokalyptick mylen a oekvn konce nebo radikln promny svta. Jakkoli jsou tyto teorie bizarn, na metaforick rovin dobe popisuj souasnou realitu a psoben archetyp v kolektivnm nevdom. Jako jednu za vechny uvedu znan rozenou teorii o chemtrails (neologismus odvozen z termnu contrails, tedy kondenzan ry, naznaujc, e souasn ry za letadly nejsou kondenzan, ale obsahuj chemiklie). Stoupenci tto spikleneck teorie v, e zhruba od pelomu tiscilet zaaly vldy svta sypat na obyvatele planety z letadel jaksi hlinkov prek, kter negativn ovlivuje nae zdrav i psychiku a jeho psobenm se z bdlch oban stvaj apatick ovce. Lid, kte tomuto v, jsou asto tak pesvdeni, e je mon vytvet tzv. orgonov cloudbustery, co je magick zbra slouc k rozhnn mrak zpsobench chemtrails, nkte dokonce bojuj proti tmto chemickm tokm tm, e dvaj na parapety oken misky s octem, kter njakm magickm zpsobem ped psobenm onoho mystickho hlinkovho prku chrn.

Jakkoli je tato konspiran teorie naprosto bizarn a zjevn nesmysln, v j obrovsk mnostv lid (celkov poet si nehodlm odhadnout). Pesto na metaforick rovin dv tato teorie velice dobr smysl.

Metafora skrytch sil za viditelnmi vldami dobe odpovd reln existenci tzv. diskrtn elity, jak ji popisuje napklad Jan Keller ve sv knize Ti sociln svty (Keller, 2010, s. 70.), tedy rodinm disponujcm nejen enormnm kapitlem finannm, ale i kulturnm a symbolickm, piem vrcholn politici jsou v pozici elity pomocn. Onen prek sypan z letadel, kter m lidi njakm zpsobem ovldat a otupovat, lze interpretovat jako tut metaforu, kterou v sofistikovanj podob pedkld film Matrix tedy jako vudyptomnou a pitom neviditelnou a nevnmanou ideologii, jejmi symptomy jsou vudyptomn ohlupuj vliv velkch mdi, propaganda vydvan za objektivn zpravodajstv, neboli to, emu se k infotainment, a pedevm veprostupujc pesvden, e neexistuje jin alternativa (pro toto pesvden se uv zkratka TINA There Is No Alternative).

Jedin problm spov v tom, e stoupenci tto teorie j v doslovn a stvaj se i se svmi cloudbustery a miskami s octem pro systm, s nm chtj bojovat, jen nekodnmi blzny, kte si, jak k znm slov, hraj, a tud nezlob.

Slavoj iek na toto tma tvrd, e typick postmodern subjekt dv najevo vyloen cynismus ve vztahu k oficilnm institucm, piem ale souasn pevn v v existenci konspiranch spiknut a v njakho neviditelnho Druhho tahajcho v pozad za nitky (Myers, 2008, s. 60.), a tyto pedstavy vysvtluje tak, e kdy se rozpadl velk Druh (obecn pijman d vznam, pkaz, symbol), objev se Druh Druhho, fantasma, e je tu neviditeln moc, kter v skrytu tah za nitky. Nae vnmn reality tm znovu nabv ztracenou celistvost. V zplav nepehlednch pohyb a nevyzpytatelnch zmn vznik ucelen obraz svta, v nm kdosi pevn vldne. (Hauser, 2011)

Souhlasm s tm, e souasn kapitalismus nem jednotn centrum a e mnoh procesy, je se jev, jako by byly zeny inteligentnmi agenty, jsou ve skutenosti zcela neosobn, nicmn je teba vzt v vahu i existenci diskrtn elity. Z mho pohledu jsou vak neosobn sly spojen s kapitlem primrn a ovldaj i determinuj diskrtn elitu mon jet vce ne lidi z nich td.

Bylo by mon hovoit o mnostv dalch chmurnch fenomn signalizujcch tak i onak pedzvst katastrofy, nicmn pistupme k posledn sti tohoto eseje, je se zabv polemikou s dichotomi individuum versus zkolektivizovan spolenost.

Individualismus vs. kolektivismus jako falen dilema

Pedn je teba ci, e to, o em se v souasn spolenosti hovo jako o individualismu i individualit, m nejen pramlo spolenho s Jungovou ideou procesem individuace zformovanho jednotlivce, ale i s jeho definic individulnho jako toho, co nen kolektivn. (Rafajlov, 2010, s. 47.) Souasn spolenost chpe individuum jako to, co se podle ika dm novm imperativem postmodernho Nadj: povinnost uvat si. (Myers, 2008, s. 57.)

Takov individuum manipulovan reklamou pak svou jedinenost jak poznamenv napklad Jan Keller vyjaduje tm, jakm pvskem ozdob zptn zrctko svho auta, nebo mkoli jinm, co je aktuln in. Jungovsky eeno se jedn o rezignaci na skutenou individuan cestu, o budovn falen identity prostednictvm vnjch atribut. V tomto smyslu tvo souasn euroamerick spolenost z velk sti dav zneurotizovanch (pseudo)individualist, kte rozum svobodou prvo vybrat si mezi prakticky identickmi vrobky rznch znaek tu svoji. Nahlm-li na individualitu junginsky, musm konstatovat, e souasn spolenost je jaksi zparchantle kolektivistick je tvoena asto velmi sobeckmi jednotlivci hledcmi si pedevm vlastnch zjm, kte se vak od sebe navzjem nijak vznamn neodliuj. Pestoe se vtina pslunk tto podivn masy pokld za pupky svta, sta i sebeprimitivnj emon ladn impuls k tomu, aby se semkli kolem njak mylenky a vystupovali doslova jako jeden mu, piem kohokoli, kdo se odmtne aktulnmu emonmu apelu poddit (a chov se tedy individuln!) nevybrav atakuj.

Tato skutenost se velice zviditelnila po nstupu socilnch st, zvlt Facebooku, na kterm je mon tyto vlny davov hysterie velmi dobe pozorovat a u jde o kolektivn truchlen nad smrt hokejist nebo Vclava Havla (a zde nemm na mysli upmn a kultivovan projevy smutku, ale prv onu facebookovskou hysterii), rasistick stereotypie, je spustily nepokoje na luknovsku v z 2011 (pmo uebnicov pklad projekce kolektivnho stnu!) apod. asto vysmvan a do urit mry i nebezpen (pro ty, kdo se vymykali) budovatelsk kolektivistick tos socialismu byl, ne zcela zerodoval, z mho pohledu rozhodn pozitivnj, ne tato neklidn nezaclen pelvajc se masa lid ekajc na demagoga, kter j ekne, co maj dlat, co si maj myslet a komu maj zperet dy i zlmat vaz.

Skutench individualit v jungovskm smyslu je, myslm, stejn mlo, jako v Nmecku na potku 30. let minulho stolet. Nyn se vak zamme na otzku, zda neexistuje njak stedn cesta mezi individualismem a kolektivismem, respektive zda je individualismus ta prav cesta k lepmu lidstv. Pi v ct k Jungovi se domnvm, e nikoli. Je teba si uvdomit, e mezi jednotlivcem a spolenost se nachz jeden dleit mezilnek, jm je spoleenstv, komunita. Komunitou rozumm pirozen vznikl spoleenstv lid, kte se navzjem znaj (komunita tedy nen anonymn) a spolupracuj. Nikoli jednotlivec a nikoli masov spolenost, ale prv takov spoleenstv bylo zkladn jednotkou lidsk existence po miliony let, bhem nich evoluce utvela n ivoin druh. Dodnes jsme schopni udrovat sociln vztahy s piblin 150 lidmi.

Toto tzv. Dunbarovo slo (podle britskho antropologa Robina Dunbara, kter je uril na zklad pomru velikosti mozkov kry ke zbytku mozku) stanovuje nejvy mnostv skutench ptel, kter je kapacita lidskho mozku schopn pojmout a udrovat, a tm pdem tak horn hranici velikosti skupiny, v n lze udrovat vzjemn osobn vztahy. (Dunbar, 2009, s. 123.)

Pokldm za velice nebezpen omyl naivn sociln-darwinistickou pedstavu neoliberlnch ideolog, e lovk je autonomn jednotka bojujc o peit. lovk nemus bt biolog, aby vdl, e lovk nen (odmyslme-li si psychopaty) svou pirozenost osaml predtor, nbr kooperujc primt. Tato skutenost byla zejm i nejstarm eckm filosofm (a bezpochyby i lidem ped nimi) a takov pomaten mylence i jejm implikacm (lovk jako jako firma bojujc v konkurennm prosted apod.) by se nejsp vysmli. Zd se, e draz na jednotlivce, kter se zaal rozvjet od renesance, poslila jej reformace (individuln vztah k Bohu) a pot djinn zvraty 19. a 20. stolet, ji dospl do stdia, kdy se z pednosti stv, pedevm v rukou neoliberlnch ideolog, nstroj tlaku namen pedevm proti sociln slabm a prekarizovanm lidem.

Evoluce ns neutvoila ani jako osaml predtory, ani jako bytosti schopn existovat ve smyslu hmyz kolonie. Paklie Jung hovo o nebezpe kolektivnho vzdn se osobn odpovdnosti do cizch rukou, je skutenou alternativou pijet absolutn odpovdnosti jednotlivcem? Jsou toho lid vbec schopni? Paklie nejsme schopni unst celou ti odpovdnosti, nemusme ji hned vkldat do rukou charismatickho vdce meme ji sdlet v rmci kooperujc komunity. Stejn tak pro ns z hlediska vrobnch vztah nen pirozen pracovat jako koleko v soukol anonymnho kolektivu, ale ani bt zcela nezvislmi jednotkami (co nevyluuje, e bezpochyby existuj lid, kterm jedna z tchto variant pln vyhovuje) - proto pokldm za nejpirozenj formu vlastnictv vrobnch prostedk vlastnictv drustevn.

Jak dl?

V tto chvli by se nabzelo pedloit njak pokus o novou vizi spolenosti zaloenou na komunitrnch zkladech, to vak aktuln nen v silch autora tohoto eseje. Proto sv vahy zakonm prostm shrnutm zkladnch mylenek: Je teba akceptovat odpovdnost za vekerou ppadnou kolektivn psychologickou vinu, j je lovk z titulu sv pslunosti k njak kolektivn entit popinn, a tm se oistit (a tak se z n pouit), je dleit vnmat skutenost, e souasn spolenosti hroz diktatura faistickho typu, proti emu je teba aktivn vystupovat, a je teba pemlet nad tm, jak mnit spolenost ve ve uvedenm komunitrnm smyslu, nebo prv takto promnn spolenost by mohla bt efektivn ztitou proti Jungem diagnostikovanmu kolektivnmu lenstv.

Literatura

Open all references in tabs: [1 - 6]

Leave a Reply