Otázky a odpovědi o islámu

Nenávist islámských fundamentalistů není proti našemu pojetí Boha. Které jsou základní důvody nenávisti proti západnímu světu?

Tato nenávist má některé důvody historické a psychologické. Z historického hlediska býval islám velkolepou civilizací, ale nyní se opožďuje za světem, a zde se s historií mísí psychologie: lze postřehnout jakýsi druh pocitu méněcennosti a frustrace, což je vyjadřováno mstou proti nadřazenému Západu. Islám nemůže integrovat nebo přijmout moderní způsob života, který považuje za destabilizující a nebezpečný, protože by vyžadoval radikální přehodnocení Svatých textů. Islám nemá žádný problém s vědeckými a technickými vedlejšími produkty moderního způsobu života, ale nemůže přijmout ducha modernosti, protože ten je hluboce zakořeněn v kritickém myšlení. Kritické myšlení je nepřátelské fundamentálnímu pojetí, jehož podstatou je doslovný výklad svatých textů. Dalším historickým a psychologickým důvodem je kolonizace, která po dobu dvou století byla realitou v celém muslimsko-arabském světě. Tento důvod vykrystalizoval kolem Izraele, který je vnímán jako ocelové kopí Západu. K tomu všemu je nutno přičíst válku v Iráku a všechnu tu zlobu a rozhořčení na jejím pozadí. Prezident Bush mluvil o křižáckém tažení, což v západním světě už vůbec nemá křesťanský význam, ale v arabském světě to opět vyvolává ducha nebo fantom křižáckých válek minulosti.

Jak vysvětlíte, že islám je v misii dnes úspěšnější, než křesťanství?

Islám je jízdenka pro jeden směr. To znamená, že se bez problému můžete stát věřícím islámu, ale neexistuje žádná cesta zpět. Ledaže přes smrt. Toto je úspěch islámu. Islám postupuje vpřed, ale nikdy necouvá zpět. Kam islám jednou vstoupil, odtud nikdy neustupuje, protože ti, kteří opouštějí islám, jsou odpadlíci a zasluhují smrt. Islám je přitažlivý, protože poskytuje velmi mimořádnou a silnou identitu a také společenství, které se nazývá „Omma“, takže dává ducha příslušnosti ke společenství, stejně jako jednoduchost dogmatu a morálky, což činí islám atraktivním oproti křesťanství, které je často příliš složité. Silou islámu jsou jeho sociologické a politické kořeny. Oddělení politiky od náboženství by pro islám znamenalo velký problém, protože v islámu politika a náboženství svou podstatou patří navzájem k sobě.

Proč jsou křesťanské nebo západní ideály a lidská práva pro islám nepřitažlivé?

Lidská práva znamenají náboženskou svobodu, což prakticky ohrožuje homogenní a kompaktní islám. Síla islámu je v zamítnutí svobody náboženství, to je však současně jeho slabostí. Další silnou stránkou islámu je odmítnutí kritického myšlení. Takto je fundamentalismus návratem do minulosti, která se stává návodem. Několik současných muslimských intelektuálů, kteří analyzovali Korán a fundamentální texty islámu ze sociologicko-historického nebo sociálně kulturního hlediska bylo všudypřítomným oficiálním islámem odsouzeno.

Proč muslimové nejsou vůči křesťanům otevření a nepřijímají je, i když uznávají, že Ježíš je velkým prorokem? Proč boří kostely a pronásledují křesťany, jestliže mají v úctě Krista? Chtějí, aby svět byl rozdělen do území, která jsou z náboženského hlediska homogenní?

Islám považuje Krista za většího proroka než Mohameda, protože Ježíš konal zázraky, Mohamed nikoliv, Ježíš byl zrozen zázračně, Mohamed se narodil přirozeným způsobem, Ježíš se na konci světa vrátí, aby soudil lidstvo, což jsou velké věci....Takto muslimové chápou Krista a mají jej v hluboké úctě, církev však jako sociologické nebo historické společenství odmítají - kvůli čtrnáct století trvajícímu sporu. Navíc pokládají křesťanství za svázané s kolonizací a se Západem.

Autor ve své knize „The power of reason“ (Síla rozumu) předpovídá světové panství islámu. Můžeme si myslet, že je to bláznivá představa, ale v Koránu můžeme číst, že je zakázáno přátelit se s nevěřícími. Takže neexistuje žádný způsob, jak je poznávat a rozumět jim? Na jedné straně nám autor říká o svých nepředpojatých muslimských přátelích, na druhé straně fundamentalisté popírají právo poznávat ostatní lidi.

Bývala tři světová náboženství: křesťanství, islám a komunizmus. Komunizmus padl. Zbyla dvě náboženství, jejichž cíl se dotýká celého lidstva. Křesťanství učilo všechny národy a islám se domnívá, že jediným náboženstvím, co se týče Boha, je islám. Obě náboženství mají celosvětový plán. To je reálná výzva dneška a zítřka. Nevíme, jak se křesťanství nebo islám budou vyvíjet. Buď se islám otevře modernitě a zeslábne, a v tom případě sám sebe zradí, protože přijetí moderny, lidských práv nebo kritického myšlení by jej udělalo nestabilním, nebo modernu odmítne, což jej může dotlačit směrem ke konfrontaci, srážce nebo snad válce. Je zřejmé, že islám má plán na dobytí světa systematickým, organizovaným a logickým způsobem. Ne pomocí zbraní, snad jen ve velmi málo případech, ale pomalou infiltrací do Evropy. Měli byste vědět, že Evropa je nový projekt islámu. Nastane okamžik, kdy Evropa už bude příliš slabá, bez vize, kdy křesťanská víra bude úplně zpochybněna a islám najde tento takto vytvořený prázdný prostor. Evropa si neuvědomuje nebezpečí islámu, protože považuje islám za náboženství, a zapomíná, že islám je systém. Samozřejmě je to náboženství, ale je také totální, totalitní systém. Ale Evropa si to neuvědomuje. Nechce si toho být vědoma a hraje úlohu „politicky korektní“, což je hrůzostrašné. Před dvěma nebo třemi roky jsem sem cestoval autem s panem Obexerem. Zeptal jsem se, co si myslí o integraci Turecka do Evropské Unie? Řekl: „Kein Problem“. Nevím, zda to ještě je „kein Problem“, ale pro mne je to veliký problém.

Ve svatých textech islámu existuje pasáž, která dovoluje předstírání vůči nevěřícím. Je otevřenost muslimů k dialogu v Německu a Rakousku lež?

Prostředky jsou podřízeny cíli. Není nemorální podvádět, lhát nebo vyhýbat se pravdě v zájmu cíle. Islám říká, že nevěřící a ženy jsou majetek, vaše kořist. Proto v dialogu mezi islámem a křesťanstvím můžeme slyšet věci, které se neshodují se skutečnými úmysly. Takovýto salónní dialog byl papežem Benediktem XVI. odstřelen jeho dobře známou větou, kterou je možno kritizovat, která však současně jasně odhalovala skutečnost.

Co je důvodem hluboké nenávisti mezi muslimy a Židy, když obojí žijí duchem Starého Zákona?

Nenávist muslimů vůči židům je fenomén, který je spojený se založením Izraele. Předtím islám Židy akceptoval daleko víc než křesťany. Antisemitismus je fenomén křesťanský, nikoli muslimský. Křesťané žádali o odpuštění, ale je nutno říct, v podvědomí Západu antisemitismus zůstal. Islám je fenomén spíše politický, než náboženský. Zášť proti Židům je ve skutečnosti záští proti Izraeli. Založením státu, okupací území a nadvládou nad celou oblastí došlo k nespravedlnosti. A ta je živena vojenským útlakem, kulturní a politickou nadřazeností Izraele za bezpodmínečné podpory Spojených Států.

Proč se Evropská Unie ve své ústavě neodvolává na Boha?

Evropská Unie by přirozeně ve své ústavě měla uznávat svoje řecko–římské a židovsko-křesťanské kořeny. To je historická skutečnost. Ústava by mohla obsahovat, že EU uznává své řecko–římské a židovsko-křesťanské kořeny. To jsou dějiny. Odkaz na Boha, jakožto Boha. Raději bych řekl, že bychom spíše měli mluvit o humanistických a duchovních kořenech nebo o odkazu. Jakmile začneme mluvit o náboženství, dostáváme se na choulostivé území. Takže bych rozlišoval dvě hlediska: historické hledisko, které je nepopiratelné; měli bychom si jen otevřít učebnici dějin, abychom věděli, že Evropa má řecko–římské a židovsko-křesťanské kořeny. A sociální hledisko, které se spíše týká budoucnosti, podle kterého člověk má humanistické a duchovní kořeny, které jsou transcendentní.

Velmi se obávám vojenského hlediska nebo spíše možnosti války. Vidíte nějakou šanci pro vztah mezi muslimy a křesťany, aby se zabránilo válce?

Můžeme se setkávat mnoha způsoby. Ale bez odvahy diskutovat a konfrontovat ústřední otázky lidských práv jsme stále v nebezpečí, že v tomto příjemném salónním dialogu, jaký je pro nás příznačný dnes, budeme žít v nedorozumění. Existuje několik způsobů, jak s islámem vést dialog. Kulturní dialog. V Egyptě mají Jezuité tři kulturní centra: Alexandria, Kairo a Nina. Setkáváme se pomocí filmových, divadelních a tanečních představení, seminářů a úvah. Také jsem měl seminář o křesťanském a muslimském mysticismu, jehož návštěvníci byli z poloviny muslimové, z poloviny křesťané. Měl jsem seminář o křesťanské a muslimské sexualitě, manželství a mnoha věcech, spojených s kulturou a člověkem. Na duchovní úrovni se nabízí i další možný dialog. Existuje zajímavý způsob vycházející od mystické zkušenosti s Bohem. Dialog je také možný na každodenní úrovni. Dialog mezi přáteli a příbuznými obvykle nepůsobí problém. Na příklad ve škole, kde jsem ředitelem, 60 % studentů jsou muslimové, a 40 % křesťané, všichni žijí v dokonalé harmonii. V naší škole jsou i děti fundamentalistů, kvůli duchovním a morálním hodnotám, které chráníme. Ale na dlouhý běh nebudeme schopni zabránit velkým problémům se svobodou náboženského vyznání a svobodou svědomí. Evropa se bojí, a nechce se těmito problémy zabývat.

Jaký by měl být individuální postoj křesťanů k muslimům?

Měli bychom být jasní, srozumitelní. Srozumitelnost nebrání lásce, dobrosrdečnosti nebo zdvořilosti, ...ale měli bychom být jasní. Je dost mlžení, ve kterém se snažíme přehlušit (překrýt) problém. Měli bychom být jasní (srozumitelní). Evropa musí prosazovat dialog. Ne mezi muslimy a křesťany, ale mezi muslimy a muslimy. To znamená, že před televizní veřejností by měl zasednout objektivní (nepředpojatý) umírněný, liberální muslim, který odmítá fundamentalismus a politickou moc islámu, naproti fundamentalistovi jiného mínění. Ti by měli říct, co je islám. Islám je sociální projekt, který by se rád adaptoval na Evropu. Jestliže Evropa dovolí, aby se to stalo, způsobí to katastrofu. Proč? Protože když za padesát let většina Evropy bude muslimská, potom evropská demokracie bude poražena. Tak jak Hamas porazil demokracii v Palestině, tak jak se Egypt mohl stát islámským režimem, jakmile president Mubarak padl. Islám porazí demokracii, protože zvítězí demografickým vývojem. Pozor, demografický vývoj je základním prvkem evropské budoucnosti. Co se týká islámu, to, co mi nahání strach, není muslimské náboženství, ale systém.

Islám není jednotný: Sunitové a Šiítové proti sobě navzájem bojují

Ano, ale proti Západu a proti křesťanství existuje jakýsi druh „gentlemanské dohody“. To znamená, že i když mezi Sunity a Šiíty existuje velmi prudký rozpor a rozdělení, uvnitř islámu je rozdělení mezi Sunity a Šiíty menší, než mezi liberály a konzervatisty. To znamená, že konflikt mezi Sunity a Šiíty dneška je posuzován různým způsobem podle jejich postoje k modernitě. Buď se jí otevírají, nebo se kvůli identitě obracejí k minulosti.

www.csi-cr.cz

čtěte také:

Reálný islám kouzla zbavený

Islam nepatrí do Nemecka, tvrdí nový minister vnútra

Islám: Bič boží dopadá na české ženy

142 čtenářů | Přidat komentář | 

|  

Twitter 
Linkuj 
Google 
Facebook 
Vybrali SME