Klra A. Samkov: Psychologie romsk otzky
Praha, 23.1.2012 22:09, (ROMEA)
een problematiky socilnho vylouen Rom nstroji sociln prce je ji
od zatku odsouzeno k nezdaru. Sociln prce nkter symptomatick projevy
pouze zneviditeluje, neodstrauje vak hlubinnou pinu sociln vylouenosti.
Ta bezpochyby le v oblasti psychickch existencilnch traumat a barir.
V lednu 2012 jsem vydala v nakladatelstv Blinkr
knku,
zabvajc se romskou otzkou. Jedn se o prci populrn pojatou, kter vak
stav na vdeckch zkladech.
Kniha nepin konkrtn nvrhy na een romsk otzky, ale vychz z
obecnho lkaskho bonmotu, e dobr diagnza je plka terapie. A o dobrou
diagnzu prv usiluji. Zrove doufm, e tato tl knka rozproud skutenou
vdeckou debatu nad vc, debatu, kterou dosud ve vdeckch kruzch bolestn
postrdm. Prv jej absence byla jednm z podstatnch dvod, pro jsem se, a
vzdlnm nikoliv psycholog, do tto pro mne znan nelehk prce v jin vdeck
oblasti, ne je moje vlastn, pustila.
hel pohledu
Romskou otzkou jsem se dostala do zvren polohy ve sv snaze o uchopen
tmatu a porozumn romsk problematice vbec, v esk republice zvlt.
Protoe nejsem psycholog, bylo mm nejvtm problmem metodologick uchopen
danho problmu. Spolehla jsem se proto na veden odbornka, jeho teoretick
vahy jsem naplnila svmi poznatky.
Coby ideov kostra mi poslouila publikace znmho americkho profesora
psychiatrie Irvina D. Yaloma Existenciln psychoterapie, v n se autor zabv
tymi velkmi tmaty lidskho ivota smrt, svobodou, existenciln izolac a
absenc smyslu ivota. Romsk otzka se k Romm vztahuje v Yalomem
definovanch okruzch, a to zejmna s ohledem na ivotn pocity esk a
slovensk romsk komunity.
Ve svm vkladu uvm ve sklouben podob irch poznatk prva, kter jsou
mm vlastnm oborem, filosofie i psychologie, stejn jako faktu, e jak z titulu
romsk manelky, po rozvodu z titulu matky romskho dtte, ale zejmna z
titulu nkdej romsk politiky jsem mla pstup i do nejintimnjch sfr
romsk komunity.
Zrove vak usiluji o zachovn racionlnho odstupu, umoujcho i
emocionln vypjat osobn zkuenosti intelektuln analyzovat, uvst do zcela
novch logickch souvislost a nastnit vchodiska pro skuten een souit
romsk meniny a majoritn spolenosti.
Vchodiskem pro een vztahu esk majoritn spolenosti a Rom je teze, e
Romov se mus vypodat se zkladnmi existencilnmi zkostmi, zpsobenmi po
tiscilet trvajcm ohroenm jejich duevn integrity i nejistotou fyzickho
peit, ktermi jsou setrvale sthni. Mus pijmout svj osud a fakt, e jsou
Romov.
Teprve na zklad tohoto vlastnho sebepijet mohou zat pracovat na
odstrann vech svch determinujcch zkost, kter opakovan prov kad
generace, vystavovan vdy znovu a znovu existencilnmu ohroen;
transgeneran penos zkost minulch generac pak zkosti a traumata nov
pichzejcch generac opakovan posiluje. Vsledkem dnenho stavu romsk
populace je posttraumatick stresov porucha, j trp cel generace Rom, a
kter ve znan me ovlivuje jejich chovn.
Posttraumatick stresov porucha
Tato porucha a penos vzorc chovn v rmci rodiny jsou dobe znm a velmi
dobe zmapovan u obt idovskho holocaustu, ba i u obt armnsk genocidy z
let 1915 - 1918. Z vzkum vyplv, e u potomk idovskho holocaustu se
objevuj psychick traumata, charakterizovan zejmna nespecifikovanou
zranitelnost jet ve tet generaci.
U Rom se o dnou takovouto analzu nikdo z psycholog, psychiatr i
historik nepokusil, akoliv Romov osud id za 2. svtov vlky pln sdleli.
Navc dsledkem romskho utrpen nebyl vznik samostatnho sttu tak, jak se to
stalo v ppad Izraele, ale po hrzch II. svtov vlky pro Romy nsledovalo
dal utrpen a pokusy o plnou kulturn a nrodnost asimilaci, kter trvala po
celou dobu komunistickho reimu.
"Kvli zmrnn
existenciln stresujcch faktor si Romov osvojili urit vzorce chovn,
nedovolujc jim vyjt z jejich socilnho vylouen."
Nsledn nstup demokracie pak pro Romy neznamenal tut nadji a vznik tch
pleitost jako pro echy, ale naopak jim pinesl plnou ztrtu socilnch
jistot, pedevm ztrtu zamstnn a tak nikoliv etn, le s pornou
pravidelnost se opakujc rasov motivovan toky, majc asto zcela fatln
smrteln dsledky.
Proto je pomrn logick, e velmi asto neadekvtn a pro echy
nepochopiteln jednn Rom je dsledkem nikoliv pm piny, ale vslednic
mnoha pedchozch zkuenost a existencilnch utrpen, kterm byli vystaveni.
Kvli zmrnn existenciln stresujcch faktor si Romov osvojili urit
vzorce chovn, nedovolujc jim vyjt z jejich socilnho vylouen. Tyto
vzorce chovn jim ovem na druh stran garantuj zachovn duevn integrity,
kter se jev jako zsadn pozitivn faktor peit na rovni skupinov i
individuln. Bohuel tyto vzorce bvaj asto nesluiteln s obecnmi hodnotami
majoritn spolenosti.
Sociln-patologick chovn Rom vak m pro n samotn zsadn pozitivn
vznam, nebo syt jejich psychick poteby a dv jim monost t pi zachovn
osobn integrity. Je proto zcela neadekvtn usilovat o odstrann tchto vzorc
chovn bez odstrann pin, kter tyto jednn vyvolaly a kter je i nadle
syt.
Vklad pak dochz k zvrm, e een problematiky socilnho vylouen
Rom nstroji sociln prce je ji od zatku odsouzeno k nezdaru, nebo
sociln prce nkter symptomatick projevy pouze zneviditeluje, neodstrauje
vak hlubinnou pinu sociln vylouenosti.
Ta bezpochyby le v oblasti psychickch existencilnch traumat a barir,
kter tato traumata stavj. Protoe je veobecn znmo, e nikdo neme bt sm
sob terapeutem, je zejm, e chtt po Romech, aby tyto bariry pekonali sami
svou vlastn vl, je zcela nerealistick.
Nov een star otzky
To, e piny socilnho vylouen Rom le zcela jinde, potvrzuje i
jednoznan fakt, e pes obrovsk sil vech vld, kter se romskou otzkou od
roku 1989 zabvaly, tyto snahy nepinesly prakticky dn efekt a rozhodn
nepinesly systmov zlepen. Naopak, vsledkem tchto snah je nrodnostn
napt, vzrstajc anticiganismus a naprost neschopnost pevn sti Rom
zalenit se do majoritn spolenosti.
"Smr
ukazujc een romsk otzky je aplikovateln v cel Evrop nejen ve vztahu
k Romm, ale je mono jej do urit mry vzthnout i na problematiku imigrant."
Postupy prosazovan a provozovan vi Romm vldou esk republiky jsou
naprosto neinn. Vychzej toti z toho, e problm Rom je problmem
socilnm. Sociln vylouen je vak pouze dsledek situace, v n se Romov po
stalet nachzej.
Ve sv prci pinm nov paradigma, umoujc vytvoit vchodisko k
hledn jinch strategi pro een romsk otzky, strategi s relnou nadj na
skuten a trval spch. Smr ukazujc een romsk otzky je aplikovateln
v cel Evrop nejen ve vztahu k Romm, ale je mono jej do urit mry vzthnout
i na problematiku imigrant, zejmna z jinch kulturnch a nboenskch oblast.
Jeho ekvivalenty je mon extrahovat i pro porozumn dalm nrodnostnm
konfliktm.
Jsem si vdoma toho, e najt skuten een je zcela nad kol jedn osoby.
Proto pedkldm tuto svou knku odborn veejnosti a doufm, e se mmi tezemi
bude nejenom kriticky zabvat, ale pedevm zane na zklad nastnnho smru
hledat zpsoby, jak romskou otzku nejen eit, ale skuten vyeit.
Peteno: 1849x
Klra A. Samkov: Psychologie romsk otzky - Romea.cz
Kad diskutujc mus dodrovat
PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz.
Modertoi serveru Romea.cz si vyhrazuj prvo bez pedchozho upozornn skrt nevhodn pspvky z diskuse na Romea.cz. Ty pak budou viditeln jen pro vs a vae ptele na Facebooku. Pi opakovanm poruen pravidel mohou modertoi zablokovat zobrazovn vaich pspvk v diskusch na Romea.cz ostatnm uivatelm.