Katalánci před regionálními předčasnými volbami opět mluví o …

Otázkám naslouchají Llorenc Sotorres (druhý zleva za stolem) a Magalí Andreu (třetí zleva). - Foto: David Koubek

Otázkám naslouchají Llorenc Sotorres (druhý zleva za stolem) a Magalí Andreu (třetí zleva).Foto: David Koubek

Nikdy za poslední roky se v Katalánsku nemluvilo o samostatnosti tolik jako teď. 11. září zaplavil ulice Barcelony milion a půl lidí, požadujících odtržení od Španělska. A v kampani před nedělními předčasnými volbami do regionálního parlamentu se nejvíc objevují slova jako nezávislost a suverenita. A nyní zní i ze zdejšího turistického klubu.

V tradiční barcelonské čtvrti Grácia se začínají městské bulváry zužovat a zvedat k horskému hřbetu. V úzké uličce má sídlo zdejší „Klub výletníků“. Jejich společenskou místnost zdobí portréty zasloužilých turistických vůdců a dnes také dvě katalánské vlajky. A teď se tady už skoro nedá hnout. 

Za stolkem vepředu sedí tři lidé: přišli sem do turistického klubu vysvětlit, jakému sdružení že to věnují svůj volný čas oni: Je to Katalánský národní sněm. Ještě před dvěma lety neexistoval. Dnes má deset tisíc členů. A právě na jeho výzvu přišlo na zářijovou manifestaci v Barceloně tolik lidí, že úplně paralyzovali centrum města. 

AudioStáhnout

Diskusi Katalánců o nezávislosti sledoval v Barceloně zpravodaj David Koubek.

„Náš cíl je nezávislost Katalánska. Demokratickou cestou a přesvědčováním obyvatel, že to je nejlepší řešení. Katalánsko je národ a země, a má právo zříct se Španělska, jehož součástí se stalo jenom proto, že prohrálo v roce 1714 válku,“ říká šedesátiletý ekonom Llorenc Sotorres. 

Má všechno podložené: Společně s kolegy ze sněmu podrobně analyzují, co by se stalo po odtržení od Španělska – se školstvím, se zdravotnictvím, nebo třeba se sportem. A vychází jim to jednoznačně. Vyplatí se to. 

Někteří turističtí nadšenci tady v sále si ještě pamatují dobu, kdy diktátor Franco zakázal mluvit jejich mateřským jazykem na úřadech a na veřejných akcích. Je tu ale i mladá generace, která už se od malička ve škole učí všechno v katalánštině – a s vervou se pouští do debaty. 

Členové Turistického klubu čtvrti Grácia naslouchají. I oni většinou podporují katalánskou nezávislost. - Foto: David Koubek

Členové Turistického klubu čtvrti Grácia naslouchají. I oni většinou podporují katalánskou nezávislost.Foto: David Koubek

Magalí Andreu přišla verbovat do Katalánského národního sněmu svoje vrstevníky. Okouzlující mladá plavovláska, studentka psychologie, si ještě před svou přednáškou nervózně pročítala podklady. Na otázku proč se dnes, kdy se celý svět sbližuje, kdy se lidé spojují na internetu, chtějí oddělovat, odpovídá rázně. 

„Nemáme hranice, ale máme identitu“ 

„Je pravda, že jsme v globalizovaném světě, nemáme hranice, ale máme svou identitu. A většina lidí tady se necítí jako Španělé,“ tvrdí Magalí. 

Přestože do Katalánska přichází čím dál víc lidí odjinud, „cizinců“ v průzkumech veřejného mínění je čím dál víc lidí PRO nezávislost. Magalí souhlasí, že by to tak asi nebylo, kdyby na Španělsko nepřišla ekonomická krize. 

„Teď, když nejsou peníze, si to lidé víc uvědomují: Máme tu velké bohatství, jsme nesmírně pracovití, a přitom peníze z našich daní tečou do Madridu, a většina z toho se nám nevrátí. Ale zároveň pociťujeme útoky od španělského státu. Útoky proti naší kultuře, proti našemu jazyku. Tohle v nás naše pocity ještě víc posiluje,“ říká Magalí. 

Nakonec do debaty zapojují i toho, kdo byl doposud jen pozorovatel: Jaké to prý bylo, když se rozpadlo Československo? Snažím se vysvětlit, že je to docela jiná historie. Nejvíc jsou ale zvědaví, jestli jsem z Česka, a nebo z té menší části, která se chtěla osamostatnit. Odpověď, že se stále cítím být Čechoslovák, jim ale zrovna po chuti není. 

Tady ti lidé, staří i mladí, v tom mají jasno. Jsou Katalánci, a Katalánsko bude nezávislé. 

Open all references in tabs: [1 - 4]

Leave a Reply