"Zhruba polovina chodc nechce zat pechzet, pokud auto nestoj," ekl iDNES.cz Mat ucha z Univerzity Palackho v Olomouci (UP).

ucha se specializuje na oblast dopravn psychologie, bezpenosti vdoprav a chodce, kte jsou v doprav nejzranitelnj. Spolu se studenty katedry psychologie Filozofick fakulty UP rok sbral datao chovn chodc a idi u pechod bez semafor.

Vzkum zmapoval reakce idi a chodc v 1 600 ppadech. Data sbrali studenti na tyech pechodech v centru Olomouce.

Podle uchy existuje 15rznch vzorc chovn, kter chodci a idii opakovan uplatuj ve vtin situac v souvislosti s pechzenm. "Funguj v 95 procentech ppad. Pak je ale tch pt, kdy chovn astnk provozu neumme pedpovdat,"upozornil psycholog.

Autoi vzkumu upozoruj, e strategie nesouvisej s osobnost lovka, ale se situac, ve kter se ocitne. Pokud se chodec ocit v roli idie, pebr vzorce chovn idi, by mohou bt nkdy riskantn. A cel vc plat i opan.

Polovina idi chodcm nezastavuje

Nejbnj strategi idi, jak dt chodci najevo, aby nepechzel, je nezpomalovat, ppadn pidat plyna vyhnout se jakkoliv neverbln komunikaci s chodcem.

"Vme, e idi chodci nedal pednost ve zhruba polovin ppad, akoliv by to udlat ml," komentoval vsledky zjiovn v ternu vysokokolsk pedagog s tm, e takto vysok podl jej pekvapil.

Autoi vzkumu tak potvrdili jeden detail, kter me bt dleit pro rozhodovn, zda vkroit na pechod, i nikoliv. idi, kter chodci nechce dt pednost, jede ve svm pruhu vce vlevo. "Chodce nechce pejet, take si na silnici nechv vce msta, aby stihl zabrzdit, pokud by chodec pece jen zaal pechzet," vysvtlil psycholog.

Myka ped pechodem a sraen chodc, takov situace je podle Nejvyho soudu na eskch silnicch ast.

"Dvn pednosti chodci u ns platdostatendlouho na to, aby o nmvichni vdli," podotk Vclav pika z Autoklubu R. "Mj nzor ale je, e chodci nemaj v idie dostatek dvry," vysvtluje si situaci, kdy auto zpomaluje, ale chodci nepechzej.

Podle nj et idii vnmaj pravidlo pednosti chodc mnohem volnji ne teba ti ve vcarsku. "Tam kdy se dv chodkyn zapovdaj ped pechodem, tak to znamen, e idii zastav a ekaj, dokud nepejdou," popsal vlastn zkuenost pika. Nkdy se ale takov ekn me protahovat.

Chodci se sna zastavit auto oima

U chodc je nejbnj strategi ped pechzenm pechodu vyhledvn onho kontaktu s idiem. "Takov chovn jsme zaznamenali v90 procentech ppad," upozornil ucha.

Vzkum tak ukzal, e zhruba jeden chodec z padesti si pechzen u idi vynut.V takovm ppad s idiem nenave on ani jin kontakt a bez toho, ani by ped pechodem zastavil, vkro na "zebru".Podle psychologatakov situace nastane ve chvli, kdychodec auto pehldne, nebo zariskuje, protoe si mysl, e idi stihne zastavit.

Chodciinklinuj k riskovntm vce, m dle u pechodu postvaj.

Jak bezpen pechzet? Dvat se do o a pokat

Nejbezpenj strategi je dt jasn najevo, e chodec m mysl pejt. "To znamen stt pmo na obrubnku, nikoliv nkde na chodnku, snait se navzat on kontakt s idiem a pejt v moment, kdy auto stoj," rad ucha.

Podle nj pak ti nejvce pouen chodci krom toho, e sleduj auto, kter jim prv zastavuje, maj snahu sledovat i vozidla za nm. To se ale dje v minimu ppad. Nkdy i proto, e na dal provoz nen vidt.

U idie jsou rady podobn. Ml by navzat on kontakt s chodcem a pak zastavit, nikoliv pouze zpomalit. Zpomalen jepodle ucha nebezpen v tom, e dv chodci jen dan as, kter uruje odhademidi. Jene na pechodu se me odehrt nenadl situace - chodci se napklad vyzuje bota, zazvon mu telefon a podobn- on nhle zastav a u pejt nestihne, protoe jej idi sraz.

pika m na celou vc jin nhled. "idi nemus ped pechodem zastavit. Jeho povinnost je umonit chodcm, aby bezpen peli. To znamen, e pokud pibrzd a bl se takovou rychlost, kter umon pechzen, je to v podku," upozornil.

Podle piky je u pechodu bez svteln signalizace pro ob strany zsadn on kontakt. Mezi dal zsady pat, e chodec nesm vkroit na zebru bezprostedn ped projdjc vozidla, ml by dt zeteln najevo, e chce pejt (napklad postavit se na kraj pechodu, naznait pohyb do zebry), idi se m naopak zachovat tak, aby umonil bezpen pechzen.

Vyhodnocen dat potrv pl roku

Vzkum interaktivit mezi astnky provozu, na kterm se podleli studenti a vyuujc katedry psychologie, zaal loni a trval zhruba rok. Krom ternu jeho autoi zkoumali tak zznamyzkamer mstsk policie.

Vzorce chovn idi a chodc byly popsny u dve. Vzkum je podle uchy uniktn v tom, e je proln. Autoi vzkumu sledovali v jeden okamik chodce i idie a to, zda a jak na sebe vzjemn reaguj. Proto do ternu vyrazili najednou vdy ti studenti.

Jeden v dan moment zaznamenval reakci idie, druh reakci chodce, tet pak vedl krtk rozhovor s chodcem. Ten jim ml napovdt vc o tom, pro zvolil urit vzorec chovn.

Psychology cel situace zajmala, protoe na n zkoumali dlbu moci, s n pracuj teorie sociln psychologie.

Organiztoi vzkumunyn td sesbran data, co jim potrv jet zhruba pl roku. Pot chtj informace publikovat v odbornm tisku a dt je k dispozici policii nebo strnkm.