Oba jste autory prv vychzejc knihy Investor 21. stolet, kter aplikuje takzvan behaviorln pstup. V em spov podstata tohoto pstupu?

Havlek: Behaviorln finance sluuj finann ekonomii a psychologii. Jak jsme svdky v mnoha odvtvch, njak pokrok ve vd nastv vdy, kdy se slou nkolik rznch smr dohromady. Meme si to ukzat na pkladu medicny a informanch technologi. Behaviorln finance v podstat popisuj lovka-investora jako lidskou bytost, kter m svoje nedostatky, d se svmi emocemi, nechv se ovlivnit davem a podlh rznm takzvanm behaviorlnm pedsudkm.

Je mon tento "lidsk pstup" dvat do protikladu eknme s technicistnm pohledem, anebo je to doplnk, kter dv komplexn pohled na finann trhy?

Stupavsk: Kdy zaaly behaviorln finance prostupovat na zatku 80. let do akademickho svta, byly v ostrm kontrastu s tradinmi ekonomickmi teoriemi. Nicmn ve svtle splasknut nkolika bublin se ukazuje, e v rozporu nejsou a tradin ekonomii dopluj.

Jak je z vaeho pohledu hlavn pnos tohoto pstupu pro investora? Pro lovka, kter byl teba zvykl na aplikaci prv tch tradinch metod a v souasn dob mu osvcen finann poradce rad urit principy, kter jsou spojeny prv s jeho chovnm, s jeho emocemi.

Havlek: Hlavnm pnosem v investin praxi je to, e si lovk uvdom vlastn nedostatky, vlastn pirozenost, vlastn nchylnost k rznm emocm, a dky tomu me zabrnit nepedvdanm ztrtm. To je ta hlavn pidan hodnota, nebo zejmna prv v obdob kriz pestvaj trhy fungovat efektivn a nastupuj prv behaviorln, eknme lidsk bytosti pirozen mechanismy, kter dokou nafouknout ceny, potom je nechat splasknout, ani by za tm byl njak fundamentln dvod.

Ve va knize se objevuj termny, kter se v bnm burzovnm zpravodajstv obvykle nevyskytuj. Mete uvst pklad nkterho a vysvtlit jej?

Stupavsk: Klovou teori, kter vlastn stav samotn zklad behaviorln ekonomie, je takzvan teorie vyhldek, kterou zformulovali dva kognitivn psychologov Daniel Kahneman a Amos Tversky. Tato teorie stoj v kontrastu vi tradin teorii oekvanho uitku a v podstat k, e lidem nejde o njak absolutn veliiny jako teba absolutn vi bohatstv i cenu akci, ale o zmny, odchylky od njakho referennho zkladn bodu. Dle tato teorie tak k to, e lid ct ztrty daleko vce ne zisky. Piblin dvaa dvaaplkrt vce emon trp investoi, kdy ztrcej, ne kdy maj zisky.

Poslechnte si cel rozhovor:

Projekt Alter Eko byl pipraven ve spoluprci se Studiem Zet rdia BBC.