Firma, pro kterou pracovali, zkrachovala. Protože navíc překročili věk padesáti let, kdy se práce nehledá tak snadno, ocitli se před vážnou otázkou, co dál. V tu chvíli pomohl projekt ministerstva práce a sociálních věcí Restart, díky němuž získali nové znalosti a osvědčení a znovu se uchytili.

„Do té doby jsem si myslel, že to nebude tak horké, protože, kdo chce, práci si najde," říká 54letý František Wittmann z Údlic, který byl zaměstnán jako instalatér. „Netušil jsem ale, že pro zaměstnavatele bude můj věk problémem. Dotazníky jsem odevzdával spolu s mladými kluky a je zvali na konkurzy, zatímco mě ne," dodal.

Původně pracoval on i jeho kolega Vincenc Studený (52) z Jirkova ve společnosti RB Farquahar. Ta ale před Vánoci roku 2010 skončila. Bylo štěstím v neštěstí, že je i další kolegy v době, kdy čelili bezvýchodné situaci a vázly jim platy, oslovili pracovníci vzdělávací společnosti Edost. Nabídli jim, aby nastoupili do projektu Restart, který je jakousi záchrannou sítí pro hromadně propouštěné zaměstnance.

Oba kolegové a stovky dalších jejich někdejších spolupracovníků tak nastoupili do učeben a dílen. Lektoři je proškolili v oblasti práva, psychologie a finanční gramotnosti a zajistili rekvalifikační kurzy. „Prošel jsem rekvalifikací na vysokozdvih a pak ještě jeřábnickým a vazačským kurzem, který s jeřábnickým úzce souvisí," pochválil si Studený. „Kdyby si ho měl člověk platit sám, tak se nedoplatí. Vysokozdvih stojí asi deset tisíc, podpora je ale jen osm tisíc korun a inkaso vychází na 7300 korun. Navíc nám firma zůstala dlužná za platy, takže bych si to vůbec nemohl dovolit zaplatit," dodal. Jako užitečné ale vidí všechny etapy projektu. „Hodně nám daly psychotesty, kde jsme se o sobě něco dozvěděli a důležité bylo také to, že jsme přišli do staré party. Docházeli tam všichni z původní fabriky, jen postupně ubývali. Ti mladší dostali práci dřív, zůstal jsem nakonec jen já a kolega," dodal.

I ti ale nakonec po roce našli uplatnění. Panu Studenému nabídli práci ve společnosti MŠ Trans v Chomutově, kde pracuje jako mechanik. O své štěstí se podělil a vzal i kolegu. „Řekl šéfovi, že si mě chce vzít s sebou. Povedlo se a pracuji tady jako mechanik," uvedl spokojený František Wittmann. Oba hojně využívají to, co se v kurzu naučili - práce s vysokozdvihem. A pochvalují si, že mají opět jistou práci a příjmy pro své rodiny.