1) Tato otzka nebude nikdy ernoble zodpovzena. Psychologie len tm socilnch inenr na pochodu, mezi n pedn initel naeho sttu v 90. letech patili, je oblast, v n jsem diletant. I tak je mi vak dlouhou dobu zejm, e v takovm tmu se li reakce vdom od podvdomch.
Nikdo neml zkuenost s tm, jak funguje stabiln kapitalistick ekonomika; vichni se s n seznamovali z knih a za pochodu. Stl ped nimi kol, kter nikdo pedtm neml. Byli to lid erudovan a setl, take mli pedstavy teoretick, kter splvaly v ideologii. Jist do toho nikdo z tto party neel s tm, e by plnoval rozkrdn.
Jak ale vyeit problm, e u ns dn kapitl nebyl, e podniky byly ji dlouhou dobu podkapitalizovny? Ciz kapitl? Pedn ho nebylo dost, ale hlavn: jak se ubrnit naen z vprodeje rodinnho stbra? To by mlo vadit jen nrodnm socialistm, k nim se nehlsili, a nikoli zastncm volnho trhu; ale co naplat, kdy jim instinkt velel? Jak to Marx popsal pvodn akumulaci v Kapitlu? e se vyskytuj ppady tomu podobn tady? No, tak je to asi prvodn jev, a vbec. Dejme to naim lidem, ono se s tm nco stane.
Zde pomohla ideologie: nezle pr peci na prvnm majiteli, trh to pozdji vye. Podobn s vry z bank, kter byly „nutn“, aby nevypukla narz velk nezamstnanost. Velk mnostv lid se v t dob snailo zbohatnout („bt za vodou“) a mnoz pichzeli na to, jak proces manipulovat. Bylo by zajmav vystopovat, kde se ztratilo oddlen vlastnho a spravovanho kapitlu z regulace kapitlovho trhu, ale to u se asi nepovede. Kdo v kterm okamiku se zaal nechvat manipulovat vdom, asi ani on sm nev. Prv te, kdy se std dal generace, u mnohch aktr pechz podvdom do vdomho.
2) Dalo se postupovat v privatizaci jak rychle, tak i pomalu, nen vak jist, co je lep. Zd se, e to trv nakonec asi stejn dlouho.
3) Zdren privatizace bank je krsn pklad intuitivnho nerozhodovn, kter pln odporuje ideologii volnho trhu, kter by tuto privatizaci kladla na prvn msto. lo o to, aby nezamstnanost pli nestoupala aspo do voleb, a to la ideologie stranou.
Jak se to stv v revolucch, jejich pedstavitel dostvaj odkanho chleba nejvt krajc, a tak se i dlo prvnm dvma vldm R. Odprci sociln inenrstv se stali nejvtmi socilnmi inenry od 40. let. Kritikov zkostnatl socialistick praxe manipulovali sttnmi bankami na dluh. Velc svtt liberlov bojovali proti plivu zahraninho kapitlu. Pvrenci malho sttu pedsedali nebvalmu rstu regulac a byrokracie. Pvrenci rovn dan zavedli bombastick daov systm podobn tomu, kter jsem kritizoval u v Kanad a kter nejsme stle schopni zvldat. A tak dle.
U ns zvolen postup ve srovnn s jinmi zemmi minimalizoval bezprostedn negativn dopad zmn na ivotn rove obyvatelstva na et nrodnho dluhu (realizovanho pi konen privatizaci bank). To jsme si mohli dovolit my na rozdl od soused, kte byli zadlueni. Bohuel se ukazuje, e to vedlo k tomu, e se u ns udrely pvodn iluze dle ne jinde. Zd se, e o to nepjemnj je dnes padek dvry v politickou sfru. Kdyby byla pvodn desiluse probhla rychle, nejpozdji napklad po vtznm „sarajevskm atenttu“, byli bychom dnes dle. Bohuel se tak nestalo a dal desetilet pisplo k tomu, e se u ns politick krize spojila s hospodskou a nebyli jsme na ni pipraveni.
Toho hlavnho se ovem skuten doshlo: funkn demokracie, svobody tisku, fungujc ekonomie, integrace do Evropsk unie a NATO a ady dalch spch.