Jste rektorem Vysok koly aplikovan psychologie. Co je to za kolu?

Vysok kola aplikovan psychologie je vjimen tm, e je jednou
zprvnch, kter se programov i svm nzvem zamuje na aplikaci
psychologie a dalch spoleenskch vd do praxe, a to do nejrznj
praxe: koln, vrobn, obchodn, peovatelsk a dal. Vude tam, kde je
poteba psychologie nebo dal spoleenskovdn disciplny. Tak jsme
zatm stle jedin, kte maj jako soust studijnho programu personln
a interkulturn management.

Mme akreditovanou interkulturalitu, kter tvo ve vech pedmtech
obsahu a cl vuky jednu tetinu. V tomto ohledu jsme ponkud pedbhli
dnen dobu, kde je interkulturalita skloovan ve vech smrech. My u
tvrt rok ume vci jako snenlivost, toleranci, pochopen pro lidi
zjinch zem, zjinho etnika, jinho nboenstv a podobn.

Nai absolventi u te vychz stm, e maj nejenom pehled, ale vce
rozum tomu, e jednn sjinmi skupinami lid vyaduje i jin postupy,
pstupy a jin celkov nhled na situaci pi jejich zamstnvn, pi
spoluprci snimi vjakkoliv spoleensk, politick i praktick
oblasti.

Tento pedmt nebo tento obor nen zahrnut na jinch vysokch
kolch podobnho typu, nebo ano?

Studijn obor, kde by byla interkulturalita zahrnut vtomto rozsahu,
nen akreditovn na eskm vysokm kolstv. Vnaem kolstv jsou
akreditovan pouze jednotliv pedmty, nkdy mal skupiny pedmt, kter
se tomu vnuj, ale nikoli tak koncepn jako my. U ns je to i soust
nzvu toho oboru: personln a interkulturn management ili jak dit a
pracovat slidmi svyuitm psychologie managementu, personalistiky a tak
dle. A tak scizinci a pslunky etnik.

Vem jsou absolventi pnosem pro potencionlnho
zamstnavatele? Kde se mohou vrmci pracovnho trhu uplatnit?

asto se z nich stvaj odbornci vprci slidmi vneziskovch
organizacch, velmi asto vorganizacch orientujcch se na cizince a
migranty, sttnch organizacch nebo vjinch organizacch nebo se uplatn
na adu prce a podobn. Tak znich bvaj personalist. Pro
zamstnavatele jsou zajmav zejmna tm, e netrp kulturnmi oky,
kdy pichz do styku sjinmi etnickmi skupinami, protoe jsou na to
dostaten prokolen a pipraven.

Jak byste zhodnotil stav eskho vysokho kolstv? Mme tady
sektor veejnch vysokch kol a sektor soukromch. U tch soukromch
asto slyme o problmech, a je to UJAK nebo Literrn akademie. To
vn na soukrom kolstv patn svtlo. Zrove jsme tady ale mli
vysok koly viz. Plze, kter sice byla veejn, ale stejn tam byly
problmy. Akreditan komise k, e je moc ekonomickch obor, nkdo
zase, e je moc vysokch kol, tm pdem chyb odbornci, protoe v
podstat pendluj mezi vce kolami. Nkdo tvrd, e je trh
pesycen.

To jsou takov, mnohdy laick pohledy, pochopiteln zveejnosti, kter
se nezabv vysokokolskou vukou, a ani postupy Ministerstva kolstv
nebo Akreditan komise.

Takov body jako je moc vysokch kol, tak moc vi emu? Mme tady
snad dvacet tisc firem, tch vtch, ne drobnch. Je to moc? Rozumte
mi: moc vzhledem kemu? Pokrt poteby vzdlvn, samozejm pedevm
individulnch zjemc, student a souasn do znan mry i poteby
sttu, regionu, kraje a tak dle, to je ten prnik, kter hledme a
vytvme. Moc vysokch kol je pro ty, kte se zabvaj nm jinm a
nemaj zjem podnikat ve vysokm kolstv, i kdy, abych vm ekl pravdu,
to je keft zcela nevnosn.

Mon by jich mohlo bt o nco m, ale to mete nadit veejnm
vysokm kolm, aby se slouily, ppadn je zavt a podobn.
Podnikatelskmu subjektu jako nm, soukrom kole, to nadit nelze.

Vpodstat kad si me zaloit njakou vysokou kolu, ale mus
splnit akreditaci, urit podmnky a kritria?

kola je zaloen a ve chvli, kdy zsk sttn souhlas a akreditaci
danho studijnho oboru. Teprve vt chvli se stv skuten vysokou
kolou, kter je zahrnut ve kolstv Ministerstva kolstv. Ten proces je
extrmn obtn a sloit. Kdy eknete, e kad si me zaloit vysokou
kolu, tak to nen pravda. Zamtnutch dost ptkrt a vckrt a
zamtnutch definitivn a odstoupivch jsou stovky. Mnoho vysokch kol
jede sp na rub kvality, jak jste sm zmnil. Jakou poskytuj pidanou
hodnotu a m jsou odlin a vjimen na rozdl od toho, co poskytuje
veejn kolstv, to je otzka.

editel gymnzia se dnes potkaj se zsadnmi problmy a to,
e je regionln kolstv financovno podle potu k, to znamen, aby
udreli chod, mus brt studenty i na kor kvality. Dle vm eknou, e
dnes u nem smysl dlat ebky ve stylu, kolik absolvent se dostane na
vysokou kolu, protoe kdy absolvent chce, tak se na vysokou dostane.
Prost si najde njakou, kam ho vezmou. Tm pdem vpodstat dochz
kinflaci vzdln, protoe kad, kdy chce, zsk titul. Vnmte to tak,
e m je vt a bohat nabdka kol, tak se studenti mohou snadnji
nkam dostat? A nebo to zane bt tak, e vysok koly zmn uvaovn a
zanou bojovat o svou presti? Bude to radji mal, ale zato prestin
kola a bude budovat sv jmno?

My to teba dlme prbn. Neustle budujeme kvalitu, jmno, reputaci
koly. Napklad jsme jedna zmla soukromch vysokch kol, kter m
pijmac pohovory vetn test, ili rozhodn nebereme kadho, jak je ze
stedn koly, produkuj, a u lpe nebo he. Vtomto smru jsme
vbrov kola. Jsme pesvdeni, e psychologii neme dlat kad, a e
jist rove je poteba, stejn tak, jako je poteba napklad
vmatematice, tak je poteba i ktomu, aby ten lovk ml nejen nadhled a
nauen dovednosti, ale aby zskal poznatky a dokzal organizovat,
vytvet, nkdy i vymlet a objevovat. Nai studenti jsou pipraveni
ktomu, aby mohli pokraovat vdalm studiu nebo bt zamstnni po
bakalskm studiu.

Ministerstvo kolstv vytvoilo strategii: vce techniky, mn
humanitnch obor. Co si o tom myslte? Pod se k, e je hodn
humanitnch obor, a e chyb technick vzdln. Setkal jsem se ale i
stvrzenm, e to nen pravda.

Myslm si, e je to vzsad pravda. Technick obory chyb zejmna na
stednch kolch a vuebnch oborech maturitou.

Podnch emeslnk a lid, kte um i rukama a mli by vytvet
technick zzraky budoucnosti je stle mlo. Uovsk kolstv nechal stt
zcela propadnout. Nim to nenahradil. Dnes to sten saturuj nkter
firmy, kter si vytv uilit. To se samozejm promt do vysokch
kol. Malm dtem se pedkldaj technick monosti, hry, aby se na to
vyladily. To je proces, kter povauji za smyslupln a nikoli, e nikdo
snimi nic nedl, oni projdou gymnziem, kde u ani hoblk nebo rapli
nevezmou do ruky, a pak by se po nich chtlo, aby li na vysok uen
technick. To je prost jen vymylen. Ti mlad lid ktomu potebuj bt
motivovni.

Je poteba tomu dvat vt prioritu a vst je ktomu, aby se zajmali
o techniku nejrznjho druhu.

Ale vae kola je zamen na humanitn obory.

Ano, zdruh strany toti, pro my jsme vlastn zaloili tuhle vysokou
kolu. Kdy jsem j vystudoval, je to u pes ticet let, tak se na
katedru psychologie vPraze nebo Olomouci hlsilo 1500, 1600 lid a je to
stle stejn obrzek. Brali nebo berou jich tak 55, 60, take
sedmnctinsobn pebytek je tu tm pod. Vjinch univerzitnch
mstech je to velmi podobn. Jsou tady tisce a tisce schopnch,
motivovanch lid se zjmem o psychologii a pidruen disciplny, kte
nedostanou anci se uplatnit, nebo se aspo nco nauit. Tak jsme si
kali, e to nen dobe, e bychom mli rozit monosti. Ale protoe
nemnme koprovat, ani na to nemme dispozice, univerzitn vzdlvn,
akademick, tak jsme pili s aplikovanou psychologi, a jak ji pouvat.
Samozejm, e vechny teoretick zklady tu mme vprvnm a sten ve
druhm ronku, jinak by to nemohla bt vysok kola. Ale pece jenom ten
draz je kladen na to, co stm, jak se stm uivit, a jak to
pouvat.

kte, e kolte zamstnance firem. Jak to vnmte u
manaer? Oni samozejm mus znt svj obor. Mus bt odbornky vtom, co
dlaj, ale samozejm jednaj a pracuj slidmi, astn se jednn,
ktomu mus umt jazyky a dal tzv. mkk dovednosti. Vidte njak dluh
vtom, e koly neum nauit tyto dovednosti? Ti lid, absolventi, mohou
bt odbornci, ale stejn nevd, jak maj komunikovat slidmi nebo jak
vst jednn, protoe je to nikdo neu.

Vysok koly maj obas katedru spoleenskch vd, kde je jeden
psycholog, ale to evidentn nesta. Nkter nemaj ani to. Zvou si
extern pracovnky. Ale to je jen takov mal st, emu se vnuj, to jim
asi moc nepome. Kdy se ptte na lidi zpraxe: firmy to zaplat, uvoln
je, ale to jsou ti, kte tam u nco znamenaj, anebo jsou perspektivn.
Na mnoha gymnzich vymizela psychologie, logika, filozofie a dal, co se
dve uilo. Take to skuten chyb i na stednch kolch a nato na
tch technickch vysokch a podobnch kolch. Je tam toho mlo a je
poteba to dodvat takzvan zven. Mon prv proto tady mme celou
adu inenr a magistr. Studuj u ns, aby si rozili vzdln o
mkk dovednosti.

Je u vysok koly dleit, zda to jsou velk arely jako teba
VUT nebo jestli je to men, komornj kola?

Velmi mnoho znaich poslucha, absolvent si cen, v a mluv o
tom, e je tady osobn kontakt, e se dostvaj do styku suiteli, m
se dozvdaj, co by se na pouh pednce ve sto padesti lidech nemli
anci dozvdt nebo konzultovat. Take je to mnohem osobnj. To je
vhoda. Tak jsme flexibilnj. Postupn te budeme pidvat dal
studijn obory, tak jak se vyvj poteba, spolenost a poadavky student
a absolvent, tak upravujeme nebo dvme dosti o akreditaci obor, kter
prv smuj kpraxi, ale u nejen vpersonln, ale i psychologick nebo
mediln, veejn komunikaci. Take to takhle roziujeme a jsme
flexibilnj vtom, e nm to neschvaluje fakulta a rektort a pak jet
Akademick rada. Proto je to rychlej.

Pro jste kolu umstili zrovna doTerezna?

Jsme tu jedin vysok kola v obrovsk kotlin od Prahy po Liberec,
st nad Labem, Kladno, take cel toto teritorium nem vysokou kolu. Je
skuten velk poteba vysok koly. Ne kad chce a me jezdit do Prahy
nebo do st za vzdlnm. To je jeden zdvod. Pak je tu velice vstcn
pstup msta Terezn, zejmna pan bval starostky, pan echov, kter
tm ila a chtla msto oivit a pivst sem lidi, mlad lidi. A i
souasn veden msta projevuje zjem o to, aby zde vysok kola
fungovala. Dal roli hraje to, e zanajc soukrom vysok kola mus
hospodait a njmy napklad vPraze jsou o hodn vy ne tady. Pro
studenty je tam tak dra ubytovn, ne jak zajiujeme studentm my.
Bydl tu za 1800 korun msn plus maj jet sttn pspvek na
ubytovn.

TTE: Dkan
FSE UJEP Jaroslav Koutsk: Mme pocit, e kvalita zjemc o studium se
zhoruje

Rektor
UJEP Martin Balej: Chci, aby veejnost vdla, e univerzita realizuje
chemick a strojrensk vzkum

Rozhovor je soust
multimedilnho projektu Vize pro steck kraj, kter pat pod platformu
Vize pro esko.